Už takřka třicet let zavřené městské lázně v Jablonci nad Nisou se možná v dohledné době opět probudí k životu. Město opět oživilo myšlenku na jejich obnovu a využití. Už po několikáté tak v posledních letech svitl chátrajícím lázním plamínek naděje.
Jablonečtí radní rozhodli o tom, že by měla vzniknout studie proveditelnosti obnovy městských lázní. „Studie by měla na základě srovnatelných příkladů formulovat stavební program a zodpovědět technické a ekonomické otázky realizace a jejich následného provozu,“ objasnila mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.
Snahy o obnovu lázní se objevily už několikrát, neboť si jsou všichni vědomi jejich historické hodnoty, připraveno bylo i několik návrhů na využití. „Žádný z nich však doposud nepřinesl přesvědčivé řešení z hlediska nutného stavebního zásahu či ekonomiky budoucího provozu, a proto také žádný nenalezl potřebnou širokou podporu,“ míní náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti) s tím, že se paradoxně dosud důsledně neprověřila možnost obnovy původního účelu. „Jakkoli se od výstavby proměnily společenské potřeby a nároky, existují příklady úspěšného provozu historických lázní jako center odpočinku a podmanivého zážitku,“ dodává Chuchlík.
Lázně byly postaveny v letech 1908-1909 na počest císaře Františka Josefa a v květnu 1910 byly slavnostně otevřené. Vznikly podle projektu architekta Roberta Hemmricha. Veškerá plánová dokumentace včetně stavebního deníku z té doby se dochovala.
Ve 30. letech se uvažovalo o rozšíření objektu, ke kterému ale nikdy nedošlo. V té době byl patrně ubourán jižně usazený vysoký komín. V roce 1960 do budovy neblaze zasáhl okresní stavební podnik. Zničeno bylo původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a větší část původních oken. V interiéru zůstala zčásti zachovaná původní bazénová hala, vstupní prostory a schodiště se štukovými detaily.
„Od roku 1996 se hledá nové využití. Z hlediska projektových příprav se nejdále dostal záměr přestavby lázní na knihovnu, který zůstal přibližně před čtrnácti lety ve fázi rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí. V diskuzi s Libereckým krajem se v minulých letech zvažovalo také využití pro návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Objekt byl opakovaně neúspěšně nabízen k prodeji pro soukromé záměry,“ popsala další osud lázní Fričová.
V roce 2013 nabídla řešení městských lázní Johanna Pauly, která navrhovala lázně zrekonstruovat na rehabilitační centrum pro seniory. Vedení města tehdy také jednalo s katedrou architektury liberecké Technické univerzity o umístění školních ateliérů do jabloneckých městských lázní. Univerzita ale nakonec postavila vlastní nový objekt. V roce 2015 vznikl z občanské iniciativy spolek ArtproProstor, který poukazoval na spící krásu uzavřeného objektu formou kulturních akcí a nabízel koncept alternativního kulturně-společenského centra.
„Úvahy o obnovení původního využití mají řadu předobrazů v Čechách i zahraničí. Nejbližší funkční a architektonicky blízce příbuzné lázně v Novém Městě pod Smrkem od stejného autora, otevřené necelý rok po jabloneckých, navštívila rada města při svém výjezdním zasedání na začátku června,“ uzavřel náměstek Jakub Chuchlík.
Foto Investuj pod Ještědem
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Pokud možno se držte lázní jako lázní. Nenechte to dopadnout, jako ty liberecké. My jsme bez přehrady, brzy bez bazénu, a máme namísto lázní OGL naplněnou kromě Liebiega jen magory (katedru TUL architektury od Suchomela po Stolíny nevyjímaje).
