Úterý 17. 3. 2026 | Svátek má Vlastimil
Už takřka třicet let zavřené městské lázně v Jablonci nad Nisou se možná v dohledné době opět probudí k životu. Město opět oživilo myšlenku na jejich obnovu a využití. Už po několikáté tak v posledních letech svitl chátrajícím lázním plamínek naděje.
Jablonečtí radní rozhodli o tom, že by měla vzniknout studie proveditelnosti obnovy městských lázní. „Studie by měla na základě srovnatelných příkladů formulovat stavební program a zodpovědět technické a ekonomické otázky realizace a jejich následného provozu,“ objasnila mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.
Snahy o obnovu lázní se objevily už několikrát, neboť si jsou všichni vědomi jejich historické hodnoty, připraveno bylo i několik návrhů na využití. „Žádný z nich však doposud nepřinesl přesvědčivé řešení z hlediska nutného stavebního zásahu či ekonomiky budoucího provozu, a proto také žádný nenalezl potřebnou širokou podporu,“ míní náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti) s tím, že se paradoxně dosud důsledně neprověřila možnost obnovy původního účelu. „Jakkoli se od výstavby proměnily společenské potřeby a nároky, existují příklady úspěšného provozu historických lázní jako center odpočinku a podmanivého zážitku,“ dodává Chuchlík.
Lázně byly postaveny v letech 1908-1909 na počest císaře Františka Josefa a v květnu 1910 byly slavnostně otevřené. Vznikly podle projektu architekta Roberta Hemmricha. Veškerá plánová dokumentace včetně stavebního deníku z té doby se dochovala.
Ve 30. letech se uvažovalo o rozšíření objektu, ke kterému ale nikdy nedošlo. V té době byl patrně ubourán jižně usazený vysoký komín. V roce 1960 do budovy neblaze zasáhl okresní stavební podnik. Zničeno bylo původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a větší část původních oken. V interiéru zůstala zčásti zachovaná původní bazénová hala, vstupní prostory a schodiště se štukovými detaily.
„Od roku 1996 se hledá nové využití. Z hlediska projektových příprav se nejdále dostal záměr přestavby lázní na knihovnu, který zůstal přibližně před čtrnácti lety ve fázi rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí. V diskuzi s Libereckým krajem se v minulých letech zvažovalo také využití pro návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Objekt byl opakovaně neúspěšně nabízen k prodeji pro soukromé záměry,“ popsala další osud lázní Fričová.
V roce 2013 nabídla řešení městských lázní Johanna Pauly, která navrhovala lázně zrekonstruovat na rehabilitační centrum pro seniory. Vedení města tehdy také jednalo s katedrou architektury liberecké Technické univerzity o umístění školních ateliérů do jabloneckých městských lázní. Univerzita ale nakonec postavila vlastní nový objekt. V roce 2015 vznikl z občanské iniciativy spolek ArtproProstor, který poukazoval na spící krásu uzavřeného objektu formou kulturních akcí a nabízel koncept alternativního kulturně-společenského centra.
„Úvahy o obnovení původního využití mají řadu předobrazů v Čechách i zahraničí. Nejbližší funkční a architektonicky blízce příbuzné lázně v Novém Městě pod Smrkem od stejného autora, otevřené necelý rok po jabloneckých, navštívila rada města při svém výjezdním zasedání na začátku června,“ uzavřel náměstek Jakub Chuchlík.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Pokud možno se držte lázní jako lázní. Nenechte to dopadnout, jako ty liberecké. My jsme bez přehrady, brzy bez bazénu, a máme namísto lázní OGL naplněnou kromě Liebiega jen magory (katedru TUL architektury od Suchomela po Stolíny nevyjímaje).
