Zamrzlá jablonecká přehrada plná lidí a bruslařů. Je to obrovský risk, varuje Povodí Labe

„Přehrada Mšeno je vodním dílem, kde dochází ke kolísání hladiny s ohledem na vodohospodářské manipulace, vstup na led je tedy velice riskantní bez ohledu na jeho tloušťku a vstup tedy na zamrzlou hladinu veřejnosti důrazně nedoporučujeme,“ uvádí na svém facebookovém profilu Povodí Labe.

Z tohoto důvodu proto letos ani neuvádí tloušťku ledu. „Aby nevznikl mylný dojem, že při určité tloušťce již považuje provozovatel vodního díla vstup na led za bezpečný. Tloušťka ledu také není všude stejná, z důvodu kolísání mohou být v ledu skryté praskliny či místa s výrazně tenčím ledem. Přehrady jsou tedy pro přírodní bruslení velice nevhodným a nebezpečným místem, na rozdíl od například mělkých rybníků, slepých ramen a podobně,“ dodává Povodí Labe.

Bruslaři i celé rodiny s dětmi i uprostřed přehrady

Na jablonecké přehradě to ale v posledních dnech vypadá, že rady odborníků poslechne málokdo. A to přesto, že na rizika upozornilo i město Jablonec nad Nisou. „V posledních dnech mrzne a na ledu se už pohybují lidé. Připomínáme, že stav ledu se může rychle měnit a na různých místech je rozdílný. DŮLEŽITÉ: Vstup na led je vždy pouze na vlastní nebezpečí. Město neověřuje tloušťku ani bezpečnost ledu. Buďte opatrní a zbytečně neriskujte,“ uvádí Město Jablonec nad Nisou na sociální síti facebook.

Přesto se v pondělí na facebookové skupině Jablonečáci objevila fotografie, na které jsou vidět desítky lidí. A to nejen u břehů, ale téměř po celé ploše přehrady. Její autor Radovan Ježek k ní připsal: Jsme to ale město „dobrodruhů“. Během několika hodin pod příspěvkem přistály desítky komentářů. Řada z nich rizikové počínání nechápe a odsuzuje. Další lidé ale bruslení či procházky na přehradě chválí. „Dnes se tak krásně bruslilo, zítra půjdeme zas,“ píše v diskusi pod ní například Lucie Hortová. A Sylvie Krejcarová dodává: „Jeee… musí se to nějak prubnout. Kdo se bojí, nesmí do lesa.“

Varují i hasiči: led zatím není dostatečně silný

„Říká se, že led silný deset centimetrů unese jednoho dospělého člověka. Skupina lidí už potřebuje zhruba dvacet centimetrů a rekreační sporty jsou bezpečné až při ještě větší síle ledu,“ uvádí mluvčí hasičů Vendula Matějů. Praxe ale ukazuje, že tato pravidla lidé často podceňují. Stačí přitom malá chyba a v ledové vodě jde doslova o minuty.

Bruslení na zamrzlé hladině nebo zkrácení cesty přes vodní plochu působí lákavě a romanticky. Jenže led není po celé ploše stejně silný a zrádná místa nejsou na první pohled vidět.

Největší riziko je v místech přítoků a odtoků, v místech se zamrzlými větvemi nebo předměty a také v částech zakrytých sněhem. Led zde bývá výrazně slabší. Nebezpečné jsou i prosekávané otvory kvůli provzdušňování vody pro ryby, ke kterým je lepší se vůbec nepřibližovat.

Hasiči upozorňují, že varovným signálem je praskání ledu. V takovém případě je nutné se okamžitě vrátit stejnou cestou zpět, případně si lehnout, rozložit váhu a po ledu se doplazit k bezpečí. „Riziko výrazně roste také tehdy, když se po ledové ploše pohybuje více lidí pohromadě,“ dodává mluvčí.

Co když se člověk ledem propadne?

Pokud se člověk do ledové vody propadne, je klíčové zachovat klid. Prudkým pohybem nohou je potřeba dostat se na hladinu, rozložit ruce na led a pokusit se vyplazit zpět stejným směrem. Čas hraje zásadní roli, studená voda velmi rychle bere síly.

Záchrana druhého člověka je extrémně riziková. Zachránce by se měl pohybovat po ledě pouze v kleče nebo plazením, ideálně s jištěním a za pomoci dlouhých předmětů, jako je větev, hokejka nebo lano. Pokud začne praskat led, je nutné okamžitě ustoupit.

Pokud se tonoucího z vody podaří dostat, prioritní je tepelný komfort. „Pokud je oběť při vědomí, je na místě opatrné vysvlečení mokrých svršků a převlečení do suchého oblečení. Máme-li po ruce například autolékárničku, můžeme postiženého zabalit do termoizolační fólie,“ vysvětlují hasiči.

U nemocných v bezvědomí je nutné zkontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby ihned zahájit neodkladnou resuscitaci.