Zamiřte do Botanické, začala zde úplně nová výstava o rostlinách Jizerských hor

Rosnatka anglická, hořec ladní a další vzácné rostliny nadále rostou v Jizerských horách. Dokládá to dnes zahájená výstava fotografií v Botanické zahradě v Liberci. Je výsledkem loňských vycházek botaniků po lesích, rašeliništích a loukách těchto hor. Botanici při nich zjišťovali, jak moc se na horské přírodě projevila ekologická katastrofa z 80. letech minulého století v důsledku imisních kalamit.

„S květenou je to nadmíru dobré. Všechny ty vzácnosti, které mají v Jizerských horách být, tam jsou,“ řekl ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička. Navíc se podle něj podařilo ujasnit jeden odborný problém. Týkal se masožravé rosnatky anglické, která patří mezi kriticky ohrožené. Podle některých pramenů se ale udávalo, že v Jizerských horách jde o rosnatku prostřední. „Bezpečně mohu potvrdit, že to je rosnatka anglická,“ uvedl Studnička, který je odborník na masožravky. V Jizerských horách se s rosnatkou anglickou lze setkat ale jen na jediném místě, a to na polském rašeliništi Borowina. Na rašeliništích na české straně lze vidět jiný typ rosnatky, a to okrouholistou.

Nejvzácnější rostlinou celých Jizerských hor je hořeček ladní pobaltský. Podle Studničky neroste nikde jinde v republice než na takzvané Pralouce pod Bukovcem u osady Jizerka. Najít ho je ale obtížné. „I mě museli navést kolegové ze správy CHKO,“ uvedl ředitel botanické zahrady. Počet jedinců této vzácné rostliny kolísá. „Potřebuje vlhké, studené a mokré jaro,“ dodal Studnička. V suchém roce 2018 botanici napočítali jen sedm exemplářů, z toho čtyři měly sílu na podzim vykvést. V půdě by ale podle botanika měla být dostatečná zásoba semen.

Na výstavě jsou fotografie a informace k několika desítkám rostlin. „Tady jsou vybrané botanické špeky. Co nebylo botanický špek čili zvláštní vzácnost, tak jsme museli z výstavy vyřadit z důvodu prostoru,“ dodal ředitel botanické zahrady. Botanikům se například povedlo objevit rekordně vysoké orchideje vemeníka zelenavého a prsnatce Braunova. Pozornosti návštěvníků by ale podle Studničky neměly ujít ani kropenáč vytrvalý, což je nesmírně vzácná rostlina čeledi hořcovité, či dva druhy všivců, z nichž bahenní patří mezi kriticky ohrožené.

Na výstavě jsou prezentované i rostliny, které nejsou pro Jizerské hory původní, ale rostou tam. Všedobr horský pochází z Alp a Pyrenejí, náprstník červený ze západní Evropy a plesnivka perlová či kejklířka skvrnitá jsou původem dokonce ze Severní Ameriky.