Záchytná stanice v Liberci funguje od prosince 2012. V Libereckém kraji byla obnovena po 12 letech. Od té doby zde noc strávily tisíce klientů. Někdy proto, že byli nebezpeční pro své okolí, jindy hrozilo, že ublíží sami sobě. Jak říká primář Jaromír Hons, práce na takovém místě je opravdu náročná.
Kolik lidí stráví za rok noc na liberecké záchytce? Mění se nějak jejich počet?
Ročně naše záchytná stanice přijme okolo 700 klientů. Toto číslo je v posledních letech relativně stabilní. Dá se říci, že klientů jen mírně ubývá. Nevím, jestli to je trend - pokud ano, tak pevně doufám, že se něm podílí i preventivní funkce naší záchytné stanice.
Projevil se nějak na počtu klientů koronavirus?
Počty jsou nyní sice lehce nižší, ale jde pouze o jednotky nebo malé desítky, takže je to dost podobné jako v minulých letech.
Jaká je vaše kapacita?
Celkem máme deset lůžek. Během tzv. krizové nesnášenlivosti, kdy všichni klienti potřebují fyzické omezení nebo jsou extrémně hluční a je nutné umístit je na pokoje po jednom, se kapacita snižuje na šest. To se ovšem stává výjimečně.
To není mnoho. Je tento počet dostačující?
Ano, je.
Kdy je na záchytce nejvíce rušno?
V zásadě se jednotlivé všední dny kromě pátku od sebe neliší. Více případů je pak ve zmíněný pátek a o víkendu. Nejexponovanější je pak Silvestr, i vánoční svátky bývají náročnější.
Je mezi klienty více žen nebo mužů?
Pětasedmdesát procent našich klientů jsou muži. Naprostá většina klientů, cca devadesát procent, je intoxikována alkoholem. V deseti procentech jsou přijatí klienti v intoxikaci stimulujícími návykovými látkami, zejména pervitinem. Často vidíme také intoxikace marihuanou. V malém procentu jde o kombinaci těchto látek.
Jak vůbec probíhá přijetí klienta?
O přijetí na záchytnou stanici rozhoduje náš lékař. Nejčastěji je klient někde nalezen a není schopen samostatné chůze nebo je agresivní a ohrožuje okolí. Pokud takovou osobu řeší policie a není třeba lékařské vyšetření, doveze klienta přímo k nám. Pokud je nutné posouzení zdravotního stavu či ošetření, pak k nám následně klienta doveze záchranná služba. Velké procento klientů se k nám také dostane z oddělení nemocnic v Libereckém kraji, kde byli ošetřeni, např. pro zranění.
Jistě se často potýkáte s agresí u klientů. To pro vás musí být náročné, ne?
Je to náročné, fyzicky i psychicky. Lidé si to asi ani nedokážou představit. Ale my musíme o klienty pečovat a zajistit bezpečnost jejich i personálu. Riziko poškození zdraví nebo majetku je často vysoké. Pokud jsou zachycené osoby agresivní, musí být fyzicky omezeny.
Mezi zaměstnanci jsou tak zejména muži, ne?
Ve směně pracuje lékař, zdravotní sestra a sanitář. Pracují u nás i lékařky, ale vždy je v týmu minimálně jeden muž. Kvůli agresivním klientům samozřejmě intenzivně spolupracujeme s policií.
Jak s takovými agresivními klienty pracujete?
V nutných případech, kdy klient v intoxikaci bezprostředně ohrožuje sebe nebo své okolí používáme ochranné pásy, kterými je dotyčný připoután k lůžku. Často je pak nutná aplikace farmak ke zklidnění tak, aby fyzické omezení trvalo co nejkratší dobu.
Jak se chovají lidé po noci strávené na záchytce? Omlouvají se nebo stydí?
Někteří se opravdu omlouvají, pak většinou probíhá klidné propuštění. Jsou ale i případy, kdy to tak harmonické není. Například u nezdrženlivých a impulzivních klientů, kteří si nepamatují okolnosti přijetí a nechtějí si je připustit.
Na kolik vyjde jedna noc na liberecké záchytce?
Cena je stanovena na 3500 korun, zaplatí ale jen něco kolem dvaceti procent klientů. V ČR se jedná o standardní platební morálku - stejné je to podle mých informací i na ostatních záchytných stanicích.
Čím to je způsobeno? Tvoří velkou část osoby bez domova?
Ano, jedná se o osoby bez domova nebo nejsou ochotní či solventní. Při propuštění jim vystavujeme složenku a nemocnice následně peníze vymáhá, často i soudně.
Máte mezi klienty nějaké „rekordmany“ v četnosti návštěv?
Známe i klienty, kteří se vracejí, ale počty jejich pobytů jsou v řádu jednotek či malých desítek. To jsou ale již osoby trpící závislostí, které se nedaří i přes opakované snahy motivovat k ústavní léčbě. Pak je tu pár klientů, kteří se vracejí po delší době. Užití návykové látky s poruchami chování je u nich tak v souvislosti se zátěží, která se nepravidelně opakuje. Velká většina klientů u nás absolvuje jeden pobyt a pak se u nás už neobjeví … a doufám, že se neobjeví ani na jiných záchytných stanicích v ČR.
Moc úsměvných historek z tohoto prostředí asi mít nebudete, že?
Ne, to ne. Práce tady opravdu neskýtá důvody k úsměvu.
Testujete přijaté klienty na koronavirus?
Provést výtěr z nosohltanu u neklidného a agresivního člověka je velmi složité. Pokud nejsou klienti před příjmem k nám otestováni při vyšetření na oddělení nemocnice, například traumatologii nebo jiném pracovišti, snažíme se provést alespoň rychlý antigenní test.
Foto Nemocnice Liberec
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
