Hladinu liberecké přehrady pokrývá jen tenoučká vrstva ledu a jen naprostý blázen by na takovou plochu zkoušel vlézt. Pro profesionální liberecké hasiče jsou ale takové podmínky ideální pro nácvik záchrany tonoucího, pod kterým se propadl led.
Během dnešního dne mohli Liberečané na přehradě spatřit hasiče ve speciálních oblecích, jak se vzájemně zachraňují a vzápětí se opět noří do ledové vody. Jen z pohledu na ně přeběhl mnohým přihlížejícím mráz po zádech. „Cvičení se snažíme co nejvíce přizpůsobit reálným podmínkám. Dnes jsou pro nás ideální,“ popsal Jan Pluhař, vedoucí stanice Liberec HZS LK.
Dříve hasiči záchranu člověka z vodní plochy pokryté ledem trénovali při větších mrazech. Do tlustého ledu vyřezali díru a na v té simulovali záchranu. Tenký led, který se každou chvilkou propadne, ale daleko lépe odpovídá reálným případům. „Tlustý led, který se neboří, samozřejmě ulehčuje hasičům záchranu. Oproti tomu v podmínkách, které máme dnes, je záchrana daleko složitější, zvláště ve chvíli, kdy se k zachraňovanému vydá ještě zachránce,“ vysvětlil Pluhař.
Už se vstupem prvního hasiče na led se začne ozývat zlověstné praskání. Stačí pár kroků a led se prolomí. Navzdory speciálním tzv. suchým oblekům, které vycházejí z klasických potápěčských neoprenů, je zřejmé, že hasiče před zimou stoprocentně neochrání. „Po vstupu do vody se z obleku vytěsní vzduch kvůli pohybu ve vodě. Po chvíli samozřejmě začne být hasičům zima. Na druhou stranu ve chvíli, kdy nezasahují, si opět napustí do obleku vzduch, který vytvoří jistou izolační vrstvu,“ komentoval velitel libereckých hasičů.
Na přehradě hasiči trénovali jak s pomocí záchranného pytlíku, tak osobním zásahem. Pytlík, ve kterém je smotané lano, se dá totiž využít jen v případě, že je osoba ve vodě při vědomí a dokáže se lana držet. Promrzlému člověku, pod kterým se led propadl, ale rychle ubývají síly a snižují se motorické schopnosti, většinou tak je nutné, aby se hasiči dostali až k němu.
A jak se tedy zachovat, pokud se pod vámi led proboří? V ideálním případě byste se měli držet hrany ledu, případně nějaké větve. „Pokud kolemjdoucí spatří osobu, pod kterou se propadl led a nedokáže se dostat z vody, rozhodně by se za ní neměl sám snažit dostat. V tu chvíli se totiž ze zachránce stává druhý zachraňovaný. Pokud je to ale možné, rozhodně je dobré tonoucímu hodit kus větve nebo něčeho podobného, čeho se může chytit,“ dodal Pluhař. Podobná cvičení v těchto dnech probíhají i na dalších místech v regionu.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
