Pátek 5. 12. 2025 | Svátek má Jitka
Liberecká zoo po několikatýdenní rekonstrukci otevře v sobotu pavilon šelem. Přibylo tam i pět terárií s novými druhy v chovu zahrady. Jde o predátory afrického kontinentu, kteří se vyznačují unikátními loveckými strategiemi.
Vedle původních lvů berberských a bílého tygra tak pavilon nyní obývá sklípkan myší, bičovec čelenkový, stonoha, veleštír císařský a bělozubka nejmenší.
Úprava a renovace návštěvnické části je ale pouze začátkem plánované rozsáhlé rekonstrukce pavilonu. „Ta bude zaměřena především na zvětšení expozic a výběhů, a tím i zvýšení komfortu chovaných zvířat," uvedla mluvčí zoo Barbara Tesařová.
Úpravy návštěvnické části si vyžádaly zhruba 300 000 korun, pavilon prošel podle Tesařové výraznou vizuální proměnou. „Návštěvníkům nabízí obměněné pohledy do vnitřních ubikací chovaných zvířat a zároveň představuje v Liberci dosud nechované živočišné druhy," uvedla Tesařová.
Návštěvníci tak mohou spatřit a porovnat největšího afrického lovce, tedy lva a jednoho z nejmenších savců na světě – bělozubku. Dalšími novými tvory jsou čtyři druhy lovců ze skupiny bezobratlých.
„Naším cílem bylo představit návštěvníkům zvířata, která v přírodě dokáží svoji kořist ulovit díky dokonalým smyslům i fascinujícím loveckým technikám, ale často navzdory svým schopnostem unikají pozornosti a trochu se vymykají obecné představě o tom, jak vypadá takový predátor," řekla zooložka Dorota Gremlicová.
Bičovec čelenkový patří mezi skrytě žijící pavoukovce. S oblibou obývá jeskyně, kde loví hmyz, který vyhledává pomocí přeměněného prvního páru končetin s hmatovými receptory.
Sklípkan myší si hrabe dlouhé nory, které obkládá síťkou z hedvábných vláken, z nichž vytváří i dvířka. Po setmění je otevře a číhá na kořist. Dokáže ji zaregistrovat pomocí očí nebo hmatových receptorů na končetinách, které vnímají jemné chvění způsobené pohybem kořisti. Chycenou kořist přidržuje předním párem končetin a následně ji usmrtí jedem, který jí vstříkne do těla svými kusadly.
Veleštír císařský loví po setmění a svoji kořist, kterou bývají zpravidla různé druhy členovců, často registruje díky hmatovým receptorům na těle. Při lovu obvykle kombinuje sílu klepet a jedu. Ten vstřikuje do těla kořisti pomocí hrotu na konci ocasu.
Stonoha je predátor, který loví vše, co může přemoci. Od hmyzu po drobné ještěrky a myší holátka. Loví především v noci a při vyhledávání potravy se orientuje sluchem a hmatem. První pár končetin má přeměněný v silná kusadla s jedovými žlázami. Svoji kořist po útoku navíc sevře dalšími končetinami na těle a nepustí.
Bělozubka nejmenší je nejmenší druh rejska, váží přibližně dva gramy. Při vyhledávání potravy se tento hmyzožravec orientuje především čichem a hmatovými chloupky na čenichu. Pokud ucítí kořist, rychle k ní vyběhne a usmrtí ji zakousnutím pomocí svých drobných, ale špičatých a ostrých zubů. Za den sežere až dvojnásobek své váhy.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
