Pátek, 21. listopadu 2025, 06:35
Liberecká teplárna dokončila modernizaci dálkového vytápění Liberce, kterou odstartovala před sedmi lety. V rámci projektu GreenNet změnila způsob vytápění, kdy páru nahradila horká voda. Projekt, který byl rozdělen do tří fází a zahrnoval výměnu zastaralého a poruchového parovodního potrubí v délce 32 kilometrů přišel na celkem 1,6 miliardy korun, přičemž 600 milionů korun zaplatily dotace. Obyvatelé Liberce se během prací na výměně parovodů za horkovody museli potýkat s řadou dopravních uzavírek. Podle vedení Teplárny nový způsob vytápění přinese stabilizaci ceny pro odběratele a zanedbatelné není ani 40% snížení množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Bonusem navíc je pro obyvatele fakt, že obludné parovody, které hyzdily veřejný prostor, jsou pryč a většina nového potrubí je uložena pod zemí.
Podle Teplárny Liberec je modernizace systému dálkového vytápění, kterou přinesl projekt GreenNet, jednou z největších v historii firmy. Projekt rozsáhlé výměny zastaralých parovodů za efektivnější horkovody byl realizovaný v letech 2018-2020 a 2024–2025. „V tom prvním období jsme realizovali první fázi, takzvaný GreenNet I. V tom druhém období potom druhou a třetí fázi, tedy GreenNet II. a GreenNet III. Zatímco v tom prvním období jsme stihli za zhruba dva roky vyměnit asi 12 kilometrů potrubí, v tom druhém to bylo za stejnou dobu už 20 kilometrů potrubí. Modernizovali jsme postupně také výměníkové stanice včetně té centrální v areálu teplárny,“ říká předseda představenstva Teplárny Liberec Jan Sedláček.
Nový způsob vytápění je podle něj efektivnější, ekologičtější a spolehlivější. „Zastabilizovali jsme díky němu ceny pro odběratele, snížili jsme o 15 % svoji závislost na externích zdrojích a také jsme o 40 % snížili množství vypouštěného oxidu uhličitého do vzduchu. Díky tomu všemu dnes Liberec stojí se svojí teplárenskou sítí na úrovni moderních evropských měst,“ dodává Sedláček.
Modernizace dálkového vytápění pak teplárně přinese i menší tepelné ztráty. „Ztráty byly dříve kolem 30 %, teď by měly být na hodnotách 5 – 7 %,“ podotkl místopředseda představenstva teplárny Petr Boukal.
První fáze GreenNetu byla zahájena na jaře 2018 a zahrnovala přestavbu jedné ze tří páteřních tepelných sítí soustavy centrálního zásobování teplem – parovodu „Město“, vedoucího z teplárny dolním centrem města do lokalit Pavlovice a Ruprechtice. Z centra města během této první etapy zmizely mimo jiné nevzhledné parovody z koryta řeky Nisy.
Projekt GreenNet II a III přinesl v letech 2024 a 2025 práce na zbylých dvou páteřních větvích, kdy jedna zásobuje teplem sídliště Broumovská, Králův Háj, Kunratická a Bída a druhá Hanychov, Vesec, Doubí, Rochlice, Zelené Údolí a Vratislavice nad Nisou. „Získali jsme díky tomu velice moderní řešení dálkového vytápění, které s námi vydrží troufám si říci 40 až 50 let a bude nám velmi dobře sloužit,“ uvedl Sedláček.
Součástí projektu GreenNet bylo letos také odstranění několika potrubních přemostění v úsecích významných dopravních tepen města, z nichž nejvýznamnější se nacházelo na křižovatce ulic Dr. M. Horákové a Melantrichova.
Teplárna Liberec, která patří do skupiny Enetiqa, zásobuje teplem více než 13 tisíc domácností, téměř 130 odběratelů z terciární sféry a několik průmyslových podniků. Energetická základna zahrnuje šest kotlů s celkovým výkonem 94,9 MW, tři kogenerační jednotky o výkonu 3,7 MW a rozvody o délce 36,6 km primárních a 34,4 km sekundárních tras. Je propojena se zařízením TERMIZO, které dlouhodobě pokrývá více než dvě třetiny energie potřebné pro výrobu tepla.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Ano, jistě , je to lepší varianta, než nevzhledná potrubí, malá změna teď jsou na mnoha místech černá potrubí, ale chápu, nejde dát vše pod zem, to by byla další miliarda... Hádám, že je pod zemí taky mnoho betonu, co se jaksi neodvezl a bylo jednodušší to zahrabat i trubkami do země :-( např. na Broumovské...