Liberecký kraj má za sebou nejstudenější noc této zimy s teplotami většinou mezi minus 14 až minus 20 stupni Celsia. V mrazové kotlině Jizerka v Jizerských horách k ránu teplota klesla pod minus 27 stupňů Celsia. Podle dostupných údajů tak bylo na Jizerce nejchladněji za poslední čtyři roky. Silnější mráz tam byl naposledy 15. února 2001, kdy na stanici Jizerka - Rašeliniště teplota klesla na minus 30,3 stupně.

Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM. Výsledky dnes novinářům představili zástupci organizace.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zachraňuje genofond kdysi jedné z nejvýznamnějších dřevin v Krkonoších, jedle bělokoré. Ochrana a zachování její genetické rozmanitosti je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů. Zastoupení této dřeviny ve skladbě krkonošských lesů výrazně kleslo v důsledku kombinace několika faktorů, jako je například okyselování půdy, znečištění ovzduší nebo klimatická změna.

V Libereckém kraji našlo za tři roky od počátku války na Ukrajině do konce letošního ledna práci 26 019 uprchlíků s dočasnou ochranou, z toho 68 procent bylo žen. V tomto čísle jsou zahrnuti i ti, kdo už svou práci ukončili, k 31. lednu bylo v kraji zaměstnáno 6596 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, sdělila ředitelka krajské pobočky Úřadu práce v Liberci Kateřina Sadílková. Dalších 908 uprchlíků bylo na konci minulého měsíce v evidenci uchazečů o práci.

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Bedřichov v Jizerských horách odmítl podmínky dvou developerů ke spolupráci na zachování dalšího provozu skiareálu. Developeři vlastní podstatnou část pozemků v lyžařském areálu, jeden chce směnu pozemků, druhý změnu územního plánu. Jednání tím ale nekončí, jako mediátor k nim bude přizvána konzultantská firma KPMG, která už loni pro obec vytvořila analýzu zaměřenou na budoucnost skiareálu. Na webu obce o tom informoval starosta Bedřichova Petr Holub.

Obora Židlov v bývalém prostoru Ralsko slaví čtvrt století, se svými 3800 hektary je po jihomoravské oboře Soutok druhou největší v Česku. Vznikla v místech, kde po desetiletí působila armáda, naposledy sovětská. Obora je známá chovem zubra evropského, na místě někdejší tankové střelnice se dnes ale pasou také mufloni, jeleni a daňci, uvedl Petr Toman, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR (VLS), které oblast spravují.

Cyklostezka Greenway Jizera se ještě letos rozroste o další, více než devět kilometrů dlouhý úsek z Turnova do Svijan. Stavba přijde Liberecký kraj na bezmála 32 milionů korun, bude tak zhruba o 30 procent levnější než projektanti původně odhadovali. Stavba je společným projektem Libereckého kraje a obcí na trase, přispěje také Evropská unie, řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Policie vydala statistiky týkající se užívání drog a intoxikací, ke kterým byli přivoláni policisté. A například hlavní město z ní nevychází nejlépe, naopak. Většinu negativních statistik Praha vede, a to i tu nejsmutnější - počet případů, kdy lidé na následky intoxikace zemřeli. Podle policejních dat zabíjely léky, pervitin, kokain, ale i kratom.

Obyvatelé Boční ulice v Liberci si vydobyli pro parkovaní svých vozů takzvanou modrou zónu, neboli rezitdentsko-abonentní parkování. Ulice je totiž v těsné blízkosti komplexu budov Technické univerzity v Liberci nad Univerzitním náměstím a situace s parkováním je tam, stejně jako v širším okolí, v době, kdy školu navštěvují studenti, tristní.