V pásmu infekce na Frýdlantsku napočítali veterináři v chovech osmdesát prasat
V takzvaném pásmu infekce na Frýdlantsku napočítali veterináři 75 prasat v osmi komerčních chovech a dalších pět nahlásili tři soukromí chovatelé. Žádná další zvířata do lhůty, která v pondělí vypršela, nepřibyla. Mapování chovů souvisí s nálezem uhynulého divočáka u Jindřichovic pod Smrkem, který byl 1. prosince pozitivně testován na africký mor prasat.
Zatímco v domácích chovech už zvířata porazili a u žádného se nákaza nepotvrdila, komerční chovy musí s porážkou počkat. Informoval o tom ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. „V komerčních chovech nemohou teď prasata přesouvat, to znamená prodat ani poslat na jatka. Musí počkat na uvolnění pravidel, to ale nebude dřív než v lednu," doplnil Šebesta. Před případným uvolněním pravidel budou ale muset veterináři prasatům v chovech odebrat krev a otestovat je na africký mor. „Evropská legislativa nařizuje, že pokud chceme pak povolit přesuny, musí to být pod dozorem státního veterinárního lékaře a od zvířat se musí odebrat vzorky, aby se potvrdilo, že jsou skutečně negativní," dodal Šebesta.
Ve Frýdlantském výběžku se nákaza potvrdila zatím u jediného uhynulého zvířete. Sele našli v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. „Od té doby jsme prověřili dalších 20 až 30 vzorků, vždy s negativním výsledkem," řekl Šebesta.
Kvůli riziku nákazy africkým morem platí přísná opatření na zhruba 200 kilometrech čtverečních ve Frýdlantském výběžku. V této oblasti je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat, omezený je i pohyb lidí v přírodě. Území, na které se opatření vztahují, sahá po celém obvodu státní hranice ve Frýdlantském výběžku a dál směrem k městu Raspenava. Na jednu stranu od Raspenavy je území ohraničeno Dětřichovem, na druhou stranu Hejnicemi. Cílem opatření je minimalizovat šíření nákazy a zabránit zavlečení moru do domácích a komerčních chovů.
Podle odborníků je virus afrického moru prasat velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není. „I člověk nebo pes, který přijde do infikovaného prostředí, se ale může stát přenašečem nákazy. Je to (nařízená omezení) prevence šíření nákazy na jiná území," doplnil Šebesta. Ve vymezeném území mohou proto lidé chodit v lese jen po vyznačených cestách a je zakázané pouštět v lese psy na volno.
Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divokých prasat, i proto je v pásmu infekce myslivci intenzivně vyhledávají. Za každý nalezený kus dostanou nálezné 3 000 korun.
