Pátek 5. 12. 2025 | Svátek má Jitka
Na zajištění sociálních služeb dostal letos Liberecký kraj 1,028 miliardy korun, je to o pětinu méně než žádal. Od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bude proto stejně jako v minulých letech žádat další peníze.
Síť služeb se s každým rokem rozšiřuje, výrazně ale rostou také náklady například na energie, potraviny nebo na mzdy, řekl náměstek hejtmana pro sociální věci Petr Tulpa (Starostové pro Liberecký kraj).
Méně peněz na sociální služby dostává kraj každoročně, loni žádaly organizace, které se starají o seniory, postižené nebo pomáhají sociálně slabým či drogově závislým, na financování svých služeb 1,287 miliardy korun. Včetně dofinancování dostal kraj z MPSV necelých 917 milionů korun, o 28 procent méně. Na začátku loňského roku bylo v krajské síti registrováno 226 služeb, teď už je jich podle Tulpy 232. „Zejména potřeba těch složitých služeb roste," doplnil Tulpa.
U řady služeb podle hejtmanova náměstka přitom stále nabídka za poptávkou zaostává. „Potřebné jsou například služby pro osoby trpící poruchami autistického spektra, terénní služby pro zdravotně postižené a seniory, kteří se nemohou sami o sebe postarat, denní stacionáře pro handicapované a seniory či azylová bydlení pro osoby i rodiny s dětmi," řekl. I kraj sám podle něj přidává další peníze. Na předfinancování služeb dal letos kraj 32 milionů korun a dalších šest milionů na protidrogové služby.
„Vedle toho je ale třeba říct, že financujeme 160 miliony naše organizace, které zřizujeme," doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj je zřizovatelem 17 zařízení sociálních služeb pro téměř 1400 lidí. Jde většinou o pobytová zařízení, která dnes zajišťují zhruba 55 procent lůžkové péče v kraji. Další služby zřizují a financují města a také soukromé subjekty nebo neziskové organizace. Některé obce na služby jen přispívají, jiné nedávají nic. „Chybí systém, ve kterém budou na ten systém platit všechny obce, protože všechny ho využívají," dodal Půta.
Liberecký kraj dlouhodobě usiluje o změnu ve financování sociálních služeb. „Voláme po tom, aby bylo víceleté a také, aby se stanovila jednotná pravidla v podpoře obcí, měst i krajů," dodal Tulpa. Optimální by podle něj z pohledu krajů bylo, kdyby 84 procent nákladů hradil stát a o zbylých 16 procent by se rovným dílem podělily kraje a obce.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
