Pětimetrový kaktus v liberecké botanické zahradě museli zkrátit na zhruba 60 centimetrů, rostlina byla nestabilní a hrozilo, že se zřítí a porazí i další kaktusy ve své blízkosti. Arborista a stromolezec Pavel Kadlec musel rostlinu postupně zkrátit zavěšený na laně. Špičku kaktusu zkusí v zahradě nechat znovu zakořenit a do expozice kaktusů ji vrátí. Zbylý pahýl po začištění zůstane na místě, zahradníci věří, že obrazí.
„Překvapilo mě, že se to chová jako okurka, tak lehce to šlo zaříznout, takže nebylo třeba ani vytahovat motorovou pilu," řekl Pavel Kadlec. Pro zkušeného stromolezce to byla první taková zkušenost s kaktusem. „Má to proti stromu specifika, před vámi je taková pampeliška nebo okurka, které se nesmíte dotknout. Musíte se dostat nahoru a v těch pěti metrech se uvázat, vymyslet nějaké kotvení. Jsem zvyklý na stromy, kde na tu větev můžete šlápnout, opřít se, to tady nešlo," doplnil arborista, který se navíc musel vyhýbat i trnům.
Podle ředitele Václava Lenka, který odřezávané kusy kaktusu jistil shora, nebylo možné postavit lešení. „Tady v tom terénu nejde stavět lešení, nemáme techniku, kterou bychom tu postavili. Vzhledem k tomu, že kolega je stromolezec a má v tom praxi, tak jsme to zvolili, jako nejjednodušší a nejschůdnější variantu, je to ale trochu artistický výkon. Tady v novém skleníku se ještě nic takového nedělalo," řekl Lenk.
Podle specialistky na kaktusy Pavly Pytlounové jde o kaktus rodu Pachycereus. „Zatím jsme ale nezjistili jeho druhé jméno, ještě nevykvetl," poznamenala zahradnice. Pokácet dnes museli druhý nejvyšší kaktus, ve skleníku je ještě jeden zhruba o dva metry vyšší, jenže ten je podle ní stabilní. Pokácený kaktus rostl křivě a podle Pytlounové hrozilo, že až ho zalijí a natáhne vodu, mohl by se převážit a porazit i další rostliny. „V březnu začneme zalévat, takže byl teď nejvyšší čas," dodala.
Podobné zásahy jsou vidět i na některých sousedních kaktusech, to jsou rostliny, které podle Pytlounové takhle museli zkrátit, když před 25 lety dokončili v zahradě nové skleníky a kaktusy stěhovali ze starých expozic do nových. Rostliny na řezu obrazily, vyhnaly do výše nový kaktus, dodneška je ale patrné, kde je tehdy uřízli. Podobně by měl za pár let vypadat i dnes zkrácený kaktus. A pokud se podaří špičku zakořenit, přibude do skupiny další rostlina. „Zbytek kaktusu půjde do kompostu," dodala zahradnice.
Liberecká zahrada je nestarší botanickou zahradou v zemi, vznikla v roce 1895. Ve sbírkách má přes 8000 exotických rostlin a pyšní se několika unikáty. Patří k nim například pět nejstarších kamélií v Evropě či největší průřez zkamenělým kmenem, který se kdy v Česku našel. Lákadlem je také nejstarší veřejné akvárium v zemi, které vzniklo před více než 60 lety. Od loňského roku je zřizovatelem zahrady Liberecký kraj, letos v lednu se zahrada stala členem České unie botanických zahrad.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
