V mapě zaznamenávají, co chybí lidem v Jizerkách. Zapojit se může každý

Aplikaci Pocitová mapa Jizerských hor letos v létě spustila architektka Helena Hlávková, doktorandka na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Pocitová mapa Jierských hor
Mapu načtete přes QR kódy na nástupních místech tras do Jizerských hor, ale třeba i v kavárně Bez konceptu II na liberecké univerzitě a na dalších místech. Na širší distribuci samolepky s QR kódem se stále pracuje. Přístup je také možný přes webové stránky: jizerky.rdck.dev

architektka Helena Hlávková

„Získaná data vyhodnotíme na konci tohoto roku a samozřejmě předáme dotčeným institucím, ať je to CHKO Jizerské hory, Liberecký kraj nebo jednotlivé obce v Jizerských horách. Věřím, že data, která z aplikace nabereme, povedou ke zlepšení situace v Jizerských horách,“ říká Helena Hlávková, architektka kanceláře SIAL, které se po letech úspěšné praxe se částečně vrátila na svou domácí fakultu a před rokem zde nastoupila do doktorského studia. Jako téma své disertační práce si vybrala přelidnění volné krajiny po covidu a zaměřila se především na Jizerské hory.

Při pohybu v Jizerských horách si nemohla nevšimnout, že hory někdy trpí tím, že je v nich až moc lidí. Problémem zejména na frekventovaných místech jsou chybějící toalety, příliš mnoho odpadů, ale i vstupování lidí do chráněných zón nebo na soukromé pozemky a někdy i ničení krajiny.

„Pokud množství lidí ve volné krajině překročí určitý limit, nastavená pravidla přestávají fungovat. Není to chyba návštěvníků ani správců oblasti,“ podotýká Hlávková. V aplikaci se také ptá, zda je návštěvník turistou či cyklistou anebo proč hory navštěvuje, což může pomoci i vyhodnotit potřeby konkrétních skupin.

Co vše lze s nasbíranými daty dělat, ukazují příklady z jiných hor nebo ze zahraničí, uvádí dále autorka projektu Pocitová mapa Jizerských hor. Například v Krkonoších jsou vyznačené kratší trasy s těmi největšími lákadly. Právě na ně se soustředí ti návštěvníci, kteří hory navštěvují výjimečně. Obejdou je za odpoledne, vyfotí se na zajímavých místech a odcházejí z vyznačeného okruhu.

„Nedostávají se tak dál do hor, kde už se pohybují více poučení a zkušení turisté. V Německu jsou zase běžné oddělené paralelní stezky pro pěší, jízdu na kolech a elektrokolech a třeba i stezka pro jízdu na koni,“ uvádí architektka Hlávková.

V souvislosti s motivací návštěvníků a jejich vztahem k horám se otvírá množství témat, která zasahují i mimo oblast Jizerských hor.

„Například můžeme předpokládat, že kdyby v Liberci bylo víc veřejné zeleně, část Liberečanů by se spokojila s procházkou nebo během v rámci městské zeleně. Na Jizerských horách je zajímavé, že zátěží návštěvníků odpovídají městskému parku, ale přitom jde o chráněnou krajinnou oblast,“ říká.

Svůj projekt řeší v rámci studentského grantu. Do konce tohoto roku by chtěla dokončit sběr dat a jejich analýzu. Do té doby chce také navázat spolupráci s Lesy ČR a městem Liberec, v kontaktu je už se starosty obcí, do jejichž katastrů patří části Jizerských hor, s CHKO i Libereckým krajem. Právě s těmito aktéry by ráda komunikovala o možnostech, které vyplynou z analýz dat nasbíraných do pocitové mapy.