Farmáři chtějí v protestech pokračovat. Současný stav považují za kritický
Farmy končící jedna za druhou, ovocnáři kácí celé sady, živočišná i rostlinná výroba prochází výrazným útlumem. Takový je obrázek českého zemědělství uplynulého roku. Pokles tržních cen komodit, otevření evropského trhu zemím, které nepodléhají regulaci trhu a obrovský nárůst cen vstupních nákladů. To je výčet některých důvodů, které vedou zemědělce nejen v libereckém regionu a České republice, ale i v Evropě, k protestům. A budou v nich i nadále pokračovat. Na 19. února plánují vyrazit do Prahy.
Celkový zisk zemědělství v České republice se v roce 2023 dostal na hranici 8,7 miliard korun oproti 22 miliardám v roce předchozím. Celkem tedy zisk poklesl o 60 %. A i v roce 2024 se očekává, že bude dále klesat.
„To je důvod k tomu, že někteří zemědělci prodávají svoje farmy a nechtějí dál pokračovat. Nebýt dotací, tak by se zemědělství dostalo na ztrátu 15 miliard ročně. Bavíme se přitom zhruba o 33 tisících farmách, na kterých pracuje asi 100 tisíc lidí,“ uvedl Robert Erlebach z Regionální agrární Rady Libereckého kraje a pro srovnání poznamenal, že například zisk jednoho prodejního řetězce v Česku je 6,5 miliardy za rok.
„Česká republika, která má jednu z největších výměr zemědělské půdy na obyvatele má soběstačnost 55 procent v potravinách,“ upozornil Erlebach. Za příklad uvedl třeba spotřebu vepřového masa, kterého jeden člověk sní za rok průměrně 47 kilogramů, avšak 30 kilogramů je maso z dovozu. Anebo poukázal na to, že zatímco čeští pěstitelé mají problém prodat jablka za cenu 13 korun za kilo, jsou regály obchodů plné jablek třeba až z Nového Zélandu za cenu 60 korun za kilogram.
Pro zemědělce je tento stav likvidační a mnoho jich proto končí, a to i na Liberecku.
„Přišla válka na Ukrajině, která vyhnala ceny energií, nafty a hnojiv na tři až pěti násobek, a tak nově založená úroda byla za dvakrát tak více nákladů. Do toho přišlo cenové snížení na polovinu u všech produktů. A dnes mají podnik mají největší problémy s penězi, protože mají na skladech 4 miliony tun krmné pšenice a tu není čemu dávat. Jiné státy to neberou a u nás se to nezkrmí. Problém je to po malé i velké podniky. Východisko je jednat s vládou, aby pomohla a nenechala situaci dojít dál,“ shrnul Jiří Sameš, předseda Okresní agrární komory pro Liberecko a Jablonecko.
„Současná situace je velký problém, když si uvědomíme, že se celoplošně začíná projevovat změna klimatu. Pokud dojde k výpadkům zemědělské produkce v Evropě nebo ve světě, nebude šance dovézt za rozumných podmínek potraviny do ČR,“ poznamenal Erlebach, a proto nechtějí zemědělci, aby byl uplatňován Green deal. Nechtějí také, aby byla dále zvyšována daň z nemovitostí a aby vysoké ceny potravin byly nadále prosazovány hospodářskou silou supermarketů. Rovněž jim vadí ukrajinská bezcelní produkce, která devastuje český zemědělsko – potravinářsko – hospodářský prostor. Dostává se tak k nám levné obilí, které v Evropě původně vůbec zůstat nemělo. Českého obilí jsou plné sýpky a zemědělci jej nemají komu prodat a podlého zkáze.
„Každou hodinu umírají ve třetích zemích děti v důsledku hladu nebo podvýživy a my tady budeme pálit pšenici,“ konstatoval Erlebach.
Zemědělci chtějí, aby situaci, která nastala řešili ti, co ji způsobili. Česká vláda, ale i Evropský parlament či Evropská komise. Dnes a zítra jednají evropští zástupci agrárníků V4 ve Varšavě, o setkání požádal zemědělce také premiér Petr Fiala, s nímž se setkají 15. února. Do 29. února by měl předložit farmářům návrhy řešení situace ministr zemědělství.
