Pokud jezdíte po silnici číslo 13 mezi Libercem a Novým Borem, měli byste zpozornět. Tato silnice je proslulá těžkými nehodami, a navíc je i nejhorší, co do počtu srážek aut se zvěří. Konkrétně jde o úsek mezi Bílým Kostelem a Rynolticemi, kde se za půl roku do konce letošního března odehrálo dvaačtyřicet takových nehod. A to je suverénně nejvíc v celém Česku. Na úseku dlouhém 759 metrů na silnici se celková výše škod při srážkách aut se zvěří vyšplhala ke 2 937 000 korunám.
Liberecký kraj vůbec patří k těm nadprůměrným, co se týče nehod aut a zvířat. Od loňského října do konce března 2020 došlo podle policejní statistik ke 453 srážkám, což je třeba oproti Středočeskému kraji (1430) třetinové číslo.
Jenže existuje takzvaný SRNA index, který pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.
A s ohledem na tento index je na tom Liberecký kraj hůř než třeba Královéhradecký, Plzeňský nebo Jihočeský. Po výpočtu je výše škody na jeden kilometr v kraji 6010 korun. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky Centra dopravního výzkumu (CDV),“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří CDV. SRNA index pak CDV vydává ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou.
V porovnání s ostatními kraji Česka je v Libereckém kraji četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Libereckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,34 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.
Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? „V zimních měsících se ve statistikách zvyšuje zastoupení prasete divokého. V obou obdobích ale dominují srnci,“ pokračuje Bíl.
Dá se ale předpokládat, že srážek se zvěří bude mezi dubnem a říjnem mnohem víc než v zimě. „Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Největší škody pak působí srážka s divokým prasetem. „Oproti zimním obdobím jezdí řidiči po zbytek roku obecně rychleji, s nižším stupněm předvídavosti (na silnici není sníh a je minimální riziko námrazy) a i to je důvodem narůstajících střetů se zvěří i navyšování rozsahu jejich následků,“ připomíná Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.
Foto Tým silniční bezpečnosti
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
