Neděle, 5. srpna 2018, 15:45
Architekt světového významu Adolf Loos strávil v Liberci několik let svého života. Studoval tu stavební průmyslovku. Nevěděli jste? V Liberci ho nic nepřipomíná. Tedy připomínalo, šlo o pomník před univerzitní budovou H. Jenže ten před více než deseti lety zmizel. Kam? To bylo dlouhá léta tajemstvím. Ale Spolku za estetiku veřejného prostoru se ho podařilo objevit. Na soukromé louce za Libercem odložený v trávě.
Světoznámý architekt, představitel purismu. Narodil se v Brně, v Liberci studoval stavební průmyslovku. Na svém kontě má Müllerovu vilu v Praze nebo Obchodní dům Goldman a Salatsch ve Vídni.
Pomník vznikl v roce 1981 před tehdejším Stavoprojektem ve Voroněžské ulici. Právě tam nápad vznikl. Sídlil zde také slavný ateliér SIAL. Pomník ale na místě vydržel čtvrtstoletí, pak v tichosti zmizel. Po více než deseti letech po něm ale začal pátrat Spolek za estetiku veřejného prostoru.
„Postupně jsme oslovili Národní památkový ústav, kancelář kvestora Technické univerzity v Liberci, paní Mgr. Hlaváčkovou, která o díle Jiřího Seiferta psala diplomovou práci a další. Reakce se nesly vesměs v podobném duchu – nic nového jsme se nedozvěděli,“ popisují Kristýna Marková a Jindřich Gubiš ze spolku.
Změna přišla až s odpovědí kvestora univerzity, památník by měl být v jejím skladu. „Na místě nás potěšilo a zároveň trochu zklamalo, že předmětem uskladnění je „pouze“ kruhová plaketa, na níž stálo: „Adolf Loos studoval v letech 1892 – 1897 na Průmyslové škole v Liberci“.
Jak by mohlo třicet tun betonu beze stopy zmizet? Jednoho dne spolku dorazila zpráva, že byl nabídnut k odvozu, jelikož jeho stav byl údajně tak kritický, že by se univerzitě nevyplatilo provádět rekonstrukci. „Nakonec se nám podařilo sehnat i kontakt na člověka, který se tenkrát památníků ujal. A opravdu, v podstatě všechny betonové dílce leží vprostřed luk na periferii Liberce,“ říkají Marková s Gubišem.
Současný majitel chtěl údajně pomník opravit, ale náklady na obnovu byly pro něj příliš vysoké. Toho se nyní chtějí ujmout právě členové Spolku za estetiku veřejného prostoru.
Spolek za estetiku veřejného prostoru hledá ztracená díla, o kterých si už asi všichni mysleli, že jsou nenávratně pryč. Díky nim se tak do Liberce vrátil památník připomínající konec války od Štefana Nejeschleby a nejnovějším „úlovkem“ je pomník Adolfa Loose. Co s ním bude dál? To nám řekli členové spolku Kristýna Marková a Jindřich Gubiš.
Památník zmizel beze stopy před lety, jak vás napadlo po něm začít pátrat?
Především proto, že se jednalo o velice rozsáhlé dílo, které bylo znenadání odstraněno a nám bylo jasné, že se přece jen tak nemohlo propadnout do země. Čím víc jsme se ptali a dostávali záporné odpovědi, zvětšovala se i naše touha po vyřešení této záhady. Nenecháváme se jen tak snadno odradit a nevzdáváme se.
Podle současného majitele by byly náklady na renovaci obrovské, jaká je tedy budoucnost pomníku?
Budoucnost pomníku je momentálně dost nejasná. Ihned po zdokumentování jeho stavu jsme se znovu obrátili na TUL, která ho v minulosti nechala odstranit. Náš dotaz samozřejmě směřoval na to, zda by Univerzita byla s to zařídit jeho navrácení na původní místo. Zatím jsme obdrželi pouze odpověď, že tato záležitost by se měla řešit až po letních prázdninách.
Je podle vás možné, že se někdy do Liberce, klidně i na jiné místo, vrátí?
Myslíme si, že je možné, aby došlo ke znovu umístění památníku, ale největší překážkou je jeho převoz, jelikož se dohromady jedná o cca 35 tun betonu. Co se týká celkového stavu díla, k našemu překvapení jednotlivé bloky nejsou tak poničené, jak jsme původně očekávali.
Jaké jsou vaše plány s památníkem teď? Končí s jeho objevením, nebo chystáte i něco dál?
Naopak, s jeho objevením pro nás začíná nová výzva. Momentálně se snažíme jednat s TUL, ale dříve jak v říjnu se pravděpodobně rozřešení nedočkáme. Samozřejmě bychom chtěli, aby se památník navrátil zpět do veřejného prostoru, v opačném případě bychom se snažili iniciovat diskusi o nové realizaci, která by podobně nápaditým a zároveň důstojným způsobem, připomněla takto významnou osobnost, jakou byl Adolf Loos.
Monitorujete i další zmizelá sochařská díla. Máte tam aktuálně něco zajímavého?
Už se nám podařilo rozkrýt osud několika ztracených děl, např. Sluneční hodiny na „Wolkeráku“, jejich torzo jsme našli ukryté ve skladu technických služeb a momentálně je máme uloženy v našem depozitáři. Za minutu dvanáct jsme zachránili před likvidací monumentální památník připomínající konec války od Štefana Nejeschleby, ten jsme dokonce s pomocí šikovných lidí znovu odhalili.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
