Josef Jíra, jeden z nejznámějších a nejžádanějších českých malířů, by se letos dožil 90 let. Kdo by si na něj nepamatoval! Byl svérázným obyvatelem Malé Skály, kde bydlel a tvořil od poloviny 60. let minulého století. Jeho obrazy přesáhly hranice našeho regionu a jeho nezaměnitelný styl zdobil přední české galerie. Od 5. dubna je část jeho díla mimořádně k vidění v Jablonci nad Nisou v Domě národopisců Scheybalových na výstavě s názvem Josef Jíra – malíř srdcem.
„Nikdy v životě bych asi nebyl schopen udělat nějaký obraz, aniž bych se vázal k nějakému místu, určité vzpomínce nebo prožitku,” řekl o sobě před lety Josef Jíra. Maloval srdcem. Jeho obrazy jsou výrazné, plné emocí. „Jsme velice rádi, že můžeme veřejnosti zprostředkovat zážitek z Jírovy tvorby právě v době, která se váže k Velikonocům. Obrazy, jež jsme spolu s paní Ivanou Jírovou pro výstavu vybrali, jsou velmi sugestivní. Objevují se na nich motivy našeho kraje i motivy náboženské. Mnoho lidí má Jíru spojeného právě např. s Křížovou cestou,” říká Petr Vobořil, ředitel Jabloneckého kulturního a informačního centra, které výstavu pořádá.
V rozhovoru pro Jizerskou kótu mluvil Jíra o svém vztahu k Jablonci. „Jablonec zůstane pro mě něčím, co nepatří do mé krevní skupiny, ale přesto patří do mé rodiny. V dětství to pro nás nebylo do Jablonce, ale přes kopec do Němec. Nahoře na Filkách, tam u Sněhova, byl předěl. Tady už člověk slyšel řeč, kterou se u Jizery nemluvilo. Byla to pro mě cizina a to už mi zůstalo. V Jablonci bylo taky vždycky o kabát studenějc…”
Výstava Josef Jíra – malíř srdcem uspořádaná k umělcovým nedožitým 90. narozeninám bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 4. dubna v 17 hodin a potrvá do 18. května. Navštívit ji můžete v Domě Scheybalových od úterý do pátku 10–12 a 13–17 hodin, v sobotu 10–13 hodin. Pro děti bude po celou dobu konání probíhat dílnička Namaluj si vlastní pohlednici. Vstup je zdarma.
Narodil se 11. října 1929 v Turnově. Žil a maloval v Malé Skále a Praze, podněty k tvorbě si přivážel také ze zahraničí. Začínal na šperkařské škole v Turnově, sotva sedmnáctiletý byl přijat na AVU. Byl spoluzakladatelem skupiny M 57 (Makarská) a zúčastnil se všech jejích výstav. Na výtvarné scéně byl nepřehlédnutelný svými obrazy a vystupováním. Minulost a přítomnost Malé Skály pochopil a malířsky vyjádřil jako žádný z jeho předchůdců a současníků. V 70. a 80. letech organizoval Výtvarná léta Maloskalska, v 90. letech pořádal výstavy v Boučkově statku na Malé Skále. Pro kapli sv. Vavřince namaloval Křížovou cestu, pro Boučkův statek a Kryštofovo Údolí na Liberecku vytvořil betlémy s řezanými figurami v nadživotní velikosti. Se životem se rozloučil několika výstavami a monografií – zpovědnicí, proč jsem tady byl o co jsem zde udělal. 15. června 2005 zemřel.
