Karel Kryl se svými písněmi vryl do srdcí a duší milionů lidí. Jeho nadčasové texty jsou mnohdy stále aktuální a jeho songy jsou známé i dnes napříč generacemi. Letos navíc uplynulo 50 let od jeho první desky Bratříčku, zavírej vrátka. Výročí si připomněli i v jabloneckém klubu Na Rampě, kam dorazil i dlouholetý přítel Kryla Jiří Černý.
V letošním roce se sešla hned tři kulatá výročí spojená s Karlem Krylem, kterému se také říká básník s kytarou. Uplynulo 75 let od jeho narození, 25 od jeho úmrtí a již zmíněných 50 let od vydání první LP desky. „Dovolím si říct, že Bratříčku, zavírej vrátka je nejúspěšnější deskou minulého století. Jeho písně jsou stále i dnes aktuální. Mojí nejoblíbenější je asi Veličenstvo Kat,“ říká Petr Vobořil, ředitel Jabloneckého kulturního a informačního centra.
Každý zná alespoň nějakou Krylovu píseň. Ať už Anděla, který se u táboráků předává z generace na generaci, nebo třeba Morituri te salutant. Málokdo ale může říct, že Karla Kryla znal osobně, natož pak tak dobře jako jeho kamarád Jiří Černý, který se podílel i na vydání dvou jeho desek. Rád o jejich přátelství mluví jako o komplikovaném vztahu. „Oba jsme byli vždy intelektuálové, takže jsme se samozřejmě i hodně hádali,“ vzpomíná Jiří Černý.
Černý připomněl, že ačkoli se o Karlu Krylovi mluvilo a stále mluví zejména jako o básníkovi a autorovi mnoha nezapomenutelných textů, Kryl byl podle něj zejména písničkář. „Říkalo se, že Karel je zpívající básník. On byl ale hlavně písničkář, a to jeden z nejlepších, kterého jsme kdy měli,“ vypráví jeho dlouholetý kamarád.
Podle něj měl Kryl obrovský talent, širokou slovní zásobu, obrovský záběr témat, která dokázal při své tvorbě využít. „Dostal mnoho ocenění jako básník. On velmi snadno rýmoval a možná byl jako básník i trochu přeceněný. Hlavně byl ale nedoceněný jako skladatel a interpret,“ říká Černý. Karel Kryl prý sám na několika sympoziích upozornil, že pro vnímání je důležitá především hudba, ne texty. „A on se za své texty nemusel věru stydět,“ podotýká Černý.
Každopádně Krylovy písně jsou i dnes stále známé a oblíbené. To dokládá i zcela vyprodaná akce Na Rampě, kde jeho písně ožily v originálním podání skupiny Nautica s hudebníkem Janem Krajníkem. „Vždy je těžké hrát písně, které mají takové osobní poselství jako ty Krylovy. Nikdy to totiž už nezní tak dobře, jako od původního autora,“ komentuje Jan Krajník.
I přesto sklidil koncert velký úspěch. Zároveň ale hudebník úsměvně upozornil, že mladým generacím občas musí vysvětlovat texty. Doba se přeci jen od vzniku písniček trochu změnila. „Občas musím dnešní mládeži vysvětlovat, že když má na každé noze vietnamku, tak mu tam nesedí dvě slečny, ale že to byla obuv oblíbená mezi mladými. To samý měšťáci nejsou v tomto kontextu příslušníci městské policie, ale občani střední sociální třídy,“ říká Krajník.
Podle některých názorů se zpěvák proslavil hlavně díky tomu, v jaké době se narodil a tvořil. Jindy by takového úspěchu možná nedosáhl. Jiří Černý ale tomuto přesvědčení odporuje: „Já jsem přesvědčený, že ať by se narodil do jakékoliv doby, tak by vynikl.“
Krylovy texty reflektovaly tehdejší dobu. Má dnes tento protestní zpěvák nějaké pokračovatele? Podle Petra Vobořila ano. „Myslím, že třeba Pokáč velmi dobře a velkým nadhledem zpívá o problematických záležitostech dnešní doby. Mladí lidé ho berou... Takže podle mě Kryl pokračovatele má, ale moji vrstevníci by se mnou možná nesouhlasili,“ dodává Vobořil.
Hlavní píseň večera Bratříčku, zavírej vrátka v podání skupiny Nautica
Foto JKIC/Petr Zbranek, Denisa Albaniová
