Malířka Marija Nekolová žije v Žibřidicích. Její jméno dlouho nikdo neznal

Ve čtvrtek 18. června otevřela Oblastní galerie Liberec výstavu Dávno tomu malířky a grafičky Mariji Nekolové. „Nicméně výstavní katalog se podařilo vydat až nyní, a proto bude uveden na komentované prohlídce, kterou jsme pro vás připravili na neděli 12. července od 15 hodin,“ doplňuje kurátorka výstavy Markéta Kroupová.

Jméno Mariji Nekolové zná asi málokdo. „Už před několika lety paní Nekolová volala do galerie s nabídkou věnovat nám celou svojí životní tvorbu, protože nemá žádné blízké příbuzné. Tento velkorysý dar musela galerie nejen z prostorových důvodů odmítnout, ale přeci jen jakási zvědavost na ženu žijící jen několik kilometrů za Ještědem a nám dosud zcela neznámou zvítězila. Při osobní návštěvě a prohlídce jejích prací jsem musela uznat, že paní Nekolová je nejen neobyčejná osobnost s životním příběhem, který by vydal na román, ale také s bohatou grafickou a zejména malířskou tvorbou, která má několik velmi zajímavých momentů. Proto jsem se rozhodla proniknout blíže do její tvorby a uspořádat jí výstavu. Od dubna minulého roku jsem ji pravidelně navštěvovala a nyní veřejnost může spatřit výsledek mé déle jak rok trvající práce mapování jejího díla.“

Prostor grafického kabinetu není uzpůsoben pro rozsáhlé retrospektivní výstavy a proto kurátorka Markéta Kroupová vybrala jen ukázky z její tvorby, které pokládá za nejzajímavější. Jsou to zejména práce s romskou tématikou, které se věnovala v 50. letech. Exotické tváře Romů ji fascinovaly. Setkala se s nimi poprvé v ČKD, kde pár měsíců před nástupem na vysokou školu pracovala a potom při školních exkurzích na Slovensko, kde je nejen portrétovala, ale také zachycovala jejich běžný život. Téma Romů si zvolila i jako svoje téma pro diplomovou práci. Kurátorka též zmiňuje další zajímavou okolnost ze života Mariji Nekolové: „V autorčině osobě máme jednoho z posledních žijících svědků výtvarných aktivit slavného grafika a představitele explosionalismu Vladimíra Boudníka, které podnikal ve 40. a 50. letech. Marija Nekolová byla jeho mladší spolužačkou na střední škole a vídala se s ním i později. Jejich výtvarný projev je sice naprosto odlišný, ale lidské sympatie mezi nimi dlouho přetrvávaly.“

V 60. letech si našla nové téma ptačích těl. Věnovala se mu jak ve volném umění, tak měla připravenou řadu různých ilustrací pro knihy pro děti. Bohužel se nepodařilo kromě vědeckých ilustrací do atlasu ptáků nic realizovat. Od počátku 80. let se věnuje barevným, téměř surreálným, kompozicím inspirovaných pobytem v přírodě. Největší inspiraci nacházela v lesích východního Slovenska a také v přírodě okolo Polesí u Rynoltic. Potom, co se musela na počátku 90. let přestěhovat do Křižan-Žibřidic, svoji inspiraci v okolní přírodě ztratila. V posledních 20 letech tvoří již jen příležitostně.