Dramatický příběh Marie Antoinetty uvede v premiéře Šaldovo divadlo

V hlavní úloze Marie se pod režijní taktovkou Janky Ryšánek Schmiedtové představí herečka Karolína Baranová. Po Elině v Ibsenově Paní z moře a Marii Curie v Enquistově dramatu Blanche a Marie vytvořila další mimořádnou hrdinku, ohledávající meze člověka ve společnosti – v situaci, která se jmenuje „být ženou“. Jako její manžel Ludvík XVI., král, co se na prahu Velké francouzské revoluce snaží neztratit hlavu, se představí Ondřej Kolín. Jako starší bratr Antoinetty, císař Josef II., se do Liberce vrací Jakub Albrecht, někdejší opora liberecké činohry a Dianiškova Divadla F. X. Kalby, dnes oceňovaný člen Divadla pod Palmovkou v Praze.

„Marie Antoinetta je ptáček, co tluče křídly o mříže klece. Nádherná, bohatá, rozmazlená… a taky lesba a děvka bez studu a pokory. Anebo to bylo jinak? Co když tahle překrásná mrcha byla zblízka spíš ubohé stvoření? Žena-produkt: dítě, které se narodilo mocné mamá, rakouské arcivévodkyni, aby jí dopomohlo k politickým úspěchům,“ uvažuje o osudu hlavní hrdinky režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová. Připomíná, že byla Marie spíš jako kus nábytku vyměněna za spojenectví s Francií a jediným osudem nevzdělané a nezkušené dívky bylo porodit dědice a nést elegantně všechny své povinnosti.

„Jenže svět kolem je najednou o moc složitější, šílící dav hlasitější a člověk, který netuší, kdo vlastně je, se v tom všem velmi snadno ztratí. Opuštěná Marie uprostřed cizí země bojuje o své já, o duši a právo cítit štěstí a nakonec i o holý život. Každý den jí ubývá přátel, jenže měla někdy nějaké skutečné? Je v pořádku žádat, aby se život scvrkl na politickou intriku? Lze za veškeré bohatství světa chtít vše, co dělá člověka člověkem? A co na to lidské srdce Marie Antoinetty?,“ otevírá režisérka řadu otázek.

Scénograf David Janošek protagonisty oblékl do zářivých a opulentních rób, které evokují současnou módu z titulních stran časopisu Vogue a současně i rokokovou zdobnost a nadýchanost. Atmosféru Versailles vystihl výraznými designovými objekty jako akcenty scény a sérií pohyblivých zrcadel, které tvarují prostor.

Hudbu k inscenaci vytvořila svérázná a nezařaditelná zpěvačka, skladatelka, textařka a výtvarnice Vladivojna La Chia. Skladby k Marii Antoinettě psala přímo pro nevšedně pěvecky nadanou Karolínu Baranovou, která mezi dramatickými scénami zvládá ještě zpívat a tančit v moderních výrazových choreografiích Denisy Musilové.