V Liberci je po sto letech znovu vystavena socha Země (Erde) sochaře Franze Metznera. Doplnila dnes v liberecké oblastní galerii expozici, která připomíná největší výstavu v historii Liberce. Velkou výstavu českých Němců tehdy, od května do října 1906, navštívilo přes 1,2 milionu návštěvníků a také císař František Josef I. Metznerova socha byla ústředním dílem výstavy. Stála tehdy v uměleckém pavilonu postaveném podle návrhu jabloneckého rodáka, celoevropsky významného architekta Josefa Zascheho.
Socha je vlastně sádrovým modelem, podle něhož pak byla vytvořena mnohem větší socha kamenná. Poprvé byla vystavena v roce 1904 na výstavě Vídeňské secese. "V Liberci to pak byla Metznerova česká premiéra. Od výstavy už nebyla socha v tom sádrovém modelu nikdy prezentována, skončila v depozitářích," řekla kurátorka výstavy Anna Habánová. Zhruba 400 kilogramů vážící objekt byl ve velmi špatném stavu, v minulých měsících ale prošel rukama restaurátorů, a tak bylo ještě možné ho do expozice zařadit. V galerii zůstane do 18. září, kdy výstava končí. Pak se přesune do depozitářů Severočeského muzea v Liberci, do jehož sbírek socha patří. Kamennou sochu Země vlastní Národní galerie. "Váží dvě tuny, tu mi sem ale nepůjčili," dodala kurátorka.
Německočeská výstava 1906 byla reakcí na pražskou Všeobecnou zemskou výstavu z roku 1891. Té se tehdy kvůli krachu politických jednání o česko-německém vyrovnání zúčastnil jen malý počet německých vystavovatelů. Od roku 1894 se tak začaly rodit plány na uspořádání vlastní, německé výstavy v Liberci, který byl centrem českých Němců. "Výstaviště tehdy vyrostlo nad čerstvě dokončenou přehradou a mezi Husovou ulicí na ploše 440 tisíc metrů čtverečních. Bylo tam postaveno víc než 80 pavilonů," řekla Habánová. Zachovaly se tři vily, zbytek pavilonů postavených většinou jen ze dřeva a sádry byl stržen. Na jejich místě vyrostla rezidenční čtvrť.
Metzner, jehož nejznámějším dílem je vnitřní výzdoba památníku Bitvy národů v Lipsku, byl podle Habánové jedním z nejvýznamnějších českých Němců, jehož výtvarná díla se tehdy v Liberci prezentovala. Jeho dílem byla později například kašna před libereckou radnicí či kašna, která stála před kostelem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Horním náměstí v sousedním Jablonci nad Nisou. Obě kašny se po válce staly obětí protiněmeckých nálad. Zatímco ta liberecká byla zcela zničena, jablonecká dnes stojí v německém Neugablonz, kam byli Němci z Jablonce po válce odsunuti. V Jablonci se teď diskutuje o tom, zda kašnu před kostel vrátit, byť jen v podobě repliky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
