Středa 18. 3. 2026 | Svátek má Eduard
Oblastní galerie Liberec chystá výstavu spojenou s Karlem IV. Bude na ní i kronika, v níž je slavný panovník popisován jako kleptoman a vykořisťovatel chudých. Liberecká výstava poprvé představuje stopy Karla IV. v regionu. Podařilo se pro ni získat i umělecké předměty, které nelze běžně vidět.
Výstava je zasazená do doby vlády od Lucemburků po Jagellonce a jejich působení na území dnešního Liberecka a Horní Lužice. Za Karla IV. byla největším městem v této oblasti Žitava a Liberec byl jen osadou. "Město začalo být budováno o několik desítek let později. Z roku 1352 je zmínka jen o kostele v Rochlici a existoval předchůdce kostela sv. Antonína," uvedla kurátorka Anna Habánová.
O Karlovi IV. se v jeho době nelichotivě vyjadřoval žitavský kronikář Jan z Gubenu. "Obrázek z kroniky je jiný, než jak dnes na Karla IV. nazíráme. Všímal si spíše negativních stránek jeho působení. Smýšlel o něm tak, že vykořisťuje poddané a Žitavu má jen jako zdroj peněz. Vyjadřoval se o něm i jako o kleptomanovi, který krade relikvie," řekla kurátorka.
Z dnešního pohledu bylo problematické i panovníkovo rozhodnutí zakázat cestování po stezce vedoucí z Čech přes Liberec a Frýdlantsko dál na sever. Stezka patřila šlechtickému rodu Ronovců. Karel IV. ale chtěl, aby se cestovalo po královské stezce do Žitavy a poplatky tak plynuly jen jemu. "Deklaroval, že pouze na této stezce zaručuje bezpečnost," uvedla Habánová.
Výstava nazvaná Karel IV. na zakázané stezce začne ve čtvrtek a potrvá do 27. listopadu. Jsou na ní artefakty od 14. do počátku 16. století. Nejstaršími jsou žehnající Kristus a stříbrné mince nalezené u hradu Oybin, které se razily za Jana Lucemburského.
Pro výstavu se podařilo získat i umělecké předměty, které dosud neopustily zdi německého kláštera v Mariensternu. Je mezi nimi fragment Zlaté buly císaře Karla IV. Mezi vzácné se řadí i restaurovaná ohořelá madona Mater Formosa zapůjčená litoměřickým biskupstvím. "Traduje se, že ji Kateřina z Redernu ukradla z Hejnic, vzala na liberecký zámek a tu noc zámek vyhořel," uvedla Habánová. Pro výstavu se podařilo získat i žitavské zpěvníky z 15. století vážící přes 30 kilogramů nebo zlatou korunku českých princezen. "Je z druhé třetiny 14. století. Nevíme ale, která princezna ji nosila. V pozdější době se stala součástí relikviáře svaté Pavlíny," řekla kurátorka.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
