Závislost na automobilovém průmyslu je v končícím volebním obdobím zřejmě největším problémem Libereckého kraje, míní hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V minulosti zaměstnávaly v kraji nejvíc lidí průmysly sklářský a textilní, postupně se ale dominantními zaměstnavateli stali dodavatelé dílů pro automobilový průmysl. V Evropě a možná i celosvětově to bude zřejmě jeden ze segmentů průmyslu, který koronavirovou krizi odnese nejvíc, řekl Půta.
„Pokud jde o hospodaření kraje, tam reálné problémy nemáme, budeme ale sčítat ztráty v daňových příjmech. Bojím se, že v příštích letech se hned tak příjmy na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí před koronavirovou pandemií, nevrátí," doplnil hejtman. Loni hospodařil kraj s rekordními příjmy přes deset miliard korun, letos už takové příjmy mít nebude. V tuto chvíli je podle Půty ekonomická situace zkreslená všemi podpůrnými opatřeními vlády, podzim ukáže, jak na tom ekonomika země je a s čím se bude muset nově zvolená krajská reprezentace vyrovnat.
V čele Libereckého kraje stojí poslední dvě volební období koalice vedená Starosty pro Liberecký kraj. Kraj hospodaří s přebytky, daří se získávat i evropské a státní dotace. V posledním volebním období region proinvestoval přes čtyři miliardy korun bez toho, že by se zadlužoval. Nejvíc peněz použil kraj na obnovu komunikací a také krajského majetku. Díky dotacím z EU vyrostlo ale například i sedm center odborného vzdělávání na středních školách a na osmém se pracuje.
Opoziční zastupitel Josef Šedlbauer (Změna pro Liberecký kraj) zpochybňuje některé investice třeba do rekonstrukce budov v sousedství sídla kraje, jako jsou Evropský dům, nebo výstavbu podnikatelského inkubátoru, který bude hotov na podzim. Kraj by se měl podle něj víc zaměřit na obnovu krajiny. „Měl by být iniciativnější i v takových věcech, jako je třeba rozvoj místní energetiky, což je něco, co je v přilehlých regionech Německa běžná věc," řekl. Pro budoucnost je podle Šedlbauera také důležitá změna práce s talenty na středních školách, což je rovněž v kompetenci kraje jako jejich zřizovatele.
Liberecký kraj hospodaří od roku 2013 bez úvěru, splácí dvě půjčky v celkové výši bezmála 1,25 miliardy korun, které si předchozí reprezentace vzaly na rekonstrukce silnic a mostů. Na konci letošního roku by měl kraj dlužit 311 milionů korun a do roku 2024 závazky splatit. V budoucnu se ale podle Půty novému zadlužení nevyhne. Půjčit si podle něj bude muset na stavbu nového pavilonu urgentní péče v areálu Krajské nemocnice Liberec, kde se náklady odhadují na více než 2,4 miliardy korun. Pokud se nepodaří získat dotace, ponese většinu nákladů kraj, který je majoritním vlastníkem. Menšinové akciové podíly vlastní města Liberec a Turnov.
Dlouhodobým problémem je v Libereckém kraji i dopravní infrastruktura. Kraj vlastní přes 2073 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, což je 86 procent komunikací na jeho území. Podle analýzy bylo koncem loňského roku v nevyhovujícím nebo havarijním stavu téměř 912 kilometrů, což je 44 procent krajských komunikací. Do obnovy silnic se přitom daly miliardy. Ještě větším problémem je pro kraj podle hejtmana železnice. I když i do modernizace tratí v kraji šly v posledních letech miliardy, stále chybí rychlé spojení na Prahu. „Jsme na tom asi mezi kraji nejhůř, dojezdová doba vlakem do Prahy je stejná jako v roce 1938," dodal Půta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
