V posledních týdnech se řeší především válka na Ukrajině a její důsledky. Ze země zasažené válčeným konfliktem uprchly miliony lidí, několik tisíc jich prošlo i libereckým uprchlickým centrem. Jak je o ně v Liberci postaráno? A je to dostatečná pomoc? Na to jsme se zeptali libereckých zastupitelů.
Otázka tentokrát zněla: Jak vnímáte rozsah pomoci, kterou poskytuje město Liberec? Je dostatečná nebo by se měla upravit?
Otázky řadíme v pořadí, jak nám odpovědi přišly. Na otázku neodpověděl Jaromír Baxa (LOL).
Poskytovaná pomoc je ze strany města obdobná jako jinde. Každý z nás může něco udělat, a věřím, že většina Liberečáků to tak vnímá a v rámci svých možností je ochotna pomoci. Pro každého způsob pomoci může mít úplně jiný rozměr. Někomu nedělá problém přispět vyšší finanční částkou, někomu třeba ošacením, jinou hmotnou pomocí či poskytnutím ubytování. Je mnoho lidí, pro které není takový způsob poskytnutí pomoci z vlastních existenčních důvodů možný. Nicméně i tito lidé mohou pomoci, i když ne přímo materiálně. Jejich pomoc může být třeba formou rady, poskytnutí informace, nebo jen úsměvem. Někdy je to víc než cokoli jiného. Ale vraťme se k pomoci ze strany města. Na městě budeme řešit především problémy, které se týkají umísťování dětí do základních škol a školek. Budeme se muset vypořádat s pomocí s ubytováním a podobně. Je potřeba se připravit na to, že půjde o dlouhodobou záležitost a nebude to jednoduché. Zatím se s tím město, a to především díky pracovníkům magistrátu, kteří mají tuto problematiku na starosti vypořádává na jedničku. Věřme, že se nám to bude dařit i nadále.
Těší mě, že nejen česká společnost, ale i město Liberec prokazuje vysokou míru solidarity s uprchlíky z Ukrajiny. Rozhodně si zaslouží ocenit organizaci materiální sbírky pro uprchlíky v Uranu, která úzce spolupracuje s Potravinovou a Nábytkovou bankou Libereckého kraje.
Jako učitelka ZŠ velmi pozitivně vnímám, jakým způsobem se město postavilo k včasné integraci dětí do školských kolektivů. Na několika libereckých školách s volnou kapacitou byly zřízeny adaptační kurzy, ve kterých se ukrajinské děti intenzivně učí český jazyk a seznamují se s libereckými a českými reáliemi, aby, pokud to bude potřeba, mohli nastoupit do českých tříd v příštím roce. Ač se na první pohled může toto opatření zdát segregační, vnímám jej naopak jako citlivé k psychickému stavu, ve kterém se malí uprchlíci mohou nacházet. Budou pár prvních měsíců v prostředí, které lépe chápe jejich potřeby, a navíc je lépe jazykově připraví na střet s českou školní realitou.
Kladně hodnotím i aktivity příspěvkové organizace Kontakt, která nabízí kurzy češtiny, hlídání dětí a volnočasové aktivity. Nicméně nabídku hlídání dětí je vhodné rozšířit. Navrhli jsme tak vedení města, aby v dopoledních hodinách využilo prostoru Domu dětí a mládeže Větrník. Dopoledne je ve Větrníku prázdno, mohla by tak zde být zřízena dočasná dětská skupina pro ukrajinské předškoláky. Dále by město mělo více komunikovat s velkými zaměstnavateli na území města (např. Webasto, Denso, Magna atd.) o rozšíření jejich stávajících dětských skupin.
Pomoc, kterou město Liberec v souvislosti s událostmi na Ukrajině během prvního měsíce od vypuknutí ruské invaze poskytlo a poskytuje, považuji za adekvátní a především efektivní. Na základě schválení radních i zastupitelů, jsme ihned reagovali na vzniklou situaci a vedení města prvních uvolnilo 8 milionů korun na přímou i sekundární pomoc. Ať už formou finanční pomoci, kdy částka pět milionů putovala rovnou na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR, nebo humanitární sbírkou a vytvořením zázemí pro řešení situace s příchodem běženců přímo u nás v Liberci.
Někomu se ta částka může zdát příliš vysoká, jinému naopak malá. Je třeba si ale uvědomit, že my tady platíme pouze penězi, kdežto ukrajinský národ vlastní krví. Každopádně v přepočtu na počet obyvatel ta celková finanční pomoc z rozpočtu města vychází zatím zhruba 80,- korun na každého jednoho občana.
Zároveň jsme také jasně řekli, že tato pomoc nemusí být jediná. Jsme připraveni ji rozšířit podle toho, jak se události budou dál vyvíjet. Veliký dík patří především kolegovi ze Starostů pro Liberec, Ivanu Langrovi, který má jako náš náměstek na starosti mimo jiné školství a sociální služby. Právě on se za město problematice věnuje nejvíce. Zároveň jsme vytvořili dvě místo pro příjem humanitárních sbírek, které jsme posléze kvůli větší efektivitě sloučili do jedná, a sice do městské budovy Uran u autobusového nádraží. Právě tam nyní směřuje další a další pomoc od občanů i firem, ale zároveň je to i místo, kam si denně chodí pro materiální pomoc přes 300 ukrajinských běženců. Velký dík za to patří i kolegům z magistrátu, kteří spolu s dobrovolníky celou agendu zajišťují, ale také všem občanům, kteří se rozhodli pomoci a přinášejí nám například trvalé potraviny nebo hygienické potřeby. Těch je totiž stále nedostatek.“
V rámci krizového štábu města budeme zítra (v pátek 1. dubna) opět analyzovat, jak se situaci s přílivem běženců do Liberce vyvíjí, a bude-li třeba, jsme připraveni navrhnout a nabídnout další pomoc.
Otázka je celkově chybně položená. Není definován typ pomoci a komu, lze tedy dle aktuálnosti odvodit, že se myslí pomoc Ukrajině a válečným ukrajinským uprchlíkům. Pomoc našim občanům je totiž neméně důležitá a aktuální. Zkusím tedy odpovědět v souvislosti s pomocí Ukrajině. Pomoc musíme vnímat jako komplex činností, které město vykonává a není jich málo: je to nejen finanční pomoc směrem na Ukrajinu, ale především pomoc válečným uprchlíkům přímo ve městě, kam patří koordinace materiální pomoci, podpora nábytkové a potravinové banky, adaptační skupiny, řešení ubytování a mnoho dalších aktivit. Vše se monitoruje, vyhodnocuje a je jasné, že pomoc ve všech podobách bude pokračovat. Touto cestou bych chtěla poděkovat každému jednotlivci z řad obyvatel Liberce, který se do pomoci zapojil a zapojuje, v té obrovské vlně solidarity je pravá síla pomoci.
Foto Policie SR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
