Po týdnu jsme si pro vás připravili druhý díl Politické koridy, ve které odpovídají na otázky redakce a čtenářů liberečtí zastupitelé. Tentokrát jsme se zeptali na dolní část města, která sice v posledních měsících ožila stavebním ruchem, ale veřejný prostor v okolí „Papíráku“ nedosahuje kvalit, jaké by si tato část města zasloužila.
Dolní část města v okolí Papírového "náměstí" žije poslední dva roky čilým stavebním ruchem. V jeho okolí vznikl bytový dům SBD Sever, Centrum Vlasty Buriana a zahraniční investor již několik let plánuje výstavbu bytového domu mezi ulicemi U Stoky a Na Příkopě. Jak by ale mělo vedení města naložit se zanedbaným veřejným prostorem Papírového náměstí a jeho okolí tak, aby byl atraktivní a příjemný pro veřejnost? Ulice a také přilehlé pozemky v okolí "Papíráku", které jsou většinou v majitelů soukromých vlastníků, považuje řada Liberečanů za ostudu města a v nočních hodinách za nebezpečné. Jaké je podle vás řešení, které v rámci svých možností může nabídnout město?
Otázka byla položena zastupitelům e-mailem ve čtvrtek 13. dubna. Oslovení zastupitelé, v drtivé většině lídři stran, měli čas odpovědět do středy 20. dubna, do 12:00.
Lokalita okolí Papírového náměstí má své nepopiratelné kouzlo a obrovský potenciál. Úzké uličky, členitá zástavba, ostrůvky zeleně i nedaleká řeka Nisa. Tím vším si toto místo doslova říká o “sexy přezdívku” liberecké Benátky. Dnes však tato část Liberce není právě atraktivním místem pro bydlení, ani pro romantické procházky centrem města.
A co s tím? Jedním z projektů, který je součástí této lokality, je projekt obytného domu španělského developera, jehož autorem je architekt Filip Horatschke. Osobně projekt silného investora v této části města vítám a jsem za něj rád, ale ani kritické názory nebereme na lehkou váhu. Zaznamenal jsem k tomuto projektu rozporuplné postoje i z řad odborné veřejnosti. Výrazným kritikem projektu je občanské sdružení Zbytek, jehož cílem je, kromě jiného, i “záchrana Génia loci” této čtvrti. Cením si aktivity kolegyně Karolíny Hrbkové, která ve spolupráci s odbornou veřejností jedná s investorem o možnostech přizpůsobení konečné podoby tohoto projektu, aby výsledná stavba co možná nejlépe odpovídala charakteru lokality.
I na tomto příkladu se však bohužel ukazuje, jak Liberci chybí ucelená smysluplná koncepce rozvoje městské výstavby a definování urbanistické struktury Liberce. Za velký problém považuji situaci, kdy investoři nemají jistotu, zda jednou schválený záměr nebude zrušen jen proto, že se změní politická reprezentace města. Jsem přesvědčený, že politici by neměli mluvit do konkrétní podoby jednotlivých projektů na základě jejich osobního vkusu. To není měřítko, které by mělo ovlivňovat tak dlouhodobou záležitost, jakou je budoucí architektonická podoba města.
Za naprosto zásadní proto považuji vytvoření návrhu urbanistické koncepce pro jednotlivé lokality, a to v široké shodě všech zastupitelských klubů, napříč celým politickým spektrem. Jen tak budou mít investoři definovaná jasná pravidla pro své projekty a s tím i jistotu, že osud jejich projektu a jejich investic neovlivní změna vedení na radnici.
Budoucnost čtvrti okolí Papírového náměstí vidím tedy ve spolupráci města s investory a především ve vytvoření co možná nejlepších podmínek pro projekty renomovaných developerů. Liberec musí být v první řadě solidním partnerem pro investory a městem atraktivním pro ty nejlepší architekty. Architektonickou kvalitu projektů nechť posuzují odborníci a to je role rady architektů, které by mělo vedení města v těchto otázkách lépe využívat.
Věřím, že pak se nám podaří snadněji zvelebit nejen toto místo.
Problematika oživení dolního centra nemá jednoduchá řešení a velmi často se zde dostáváme do začarovaného kruhu. Stav veřejného prostoru odrazuje investory a potenciální rezidenty. Na druhou stranu fakt, že je zde spousta proluk či objektů v dezolátním stavu, které jsou v souromých rukách a čekají na rekonstrukci či zastavění, do značné míry brzdí investice do veřejného prostoru ze strany města. Navíc je nutné v celé lokalitě zajistit dostatek míst k parkování a ponechat tuto část města dostupnou i pro auta. V posledních letech ale tato lokalita dostala několik impulsů, na které musí město zareagovat. Především na Papírovém náměstí byly v poslední době realizovány nové domy, ve kterých jsou jak menší obchodní a kancelářské plochy, tak především byty, které jsou pro rozvoj a oživení celé této lokality a spodního centra klíčové. A pokud mají být tyto kroky úspěšné především z pohledu města, tak je nezbytně nutné aby město zvedlo rukavici a začalo do této lokality investovat. A to jak do inženýrských sítí, tak i do kultivace veřejného prostoru jako takového. To může dát nový impuls dalším investorům i stávajícím majitelům některých nemovistí ve špatném stavu. Jsou to spojené nádoby.
Soukromý sektor udělal důležité kroky a město by mu mělo jít naproti. Musíme dát ve spolupráci s rozvodnými společnostmi do pořádku inženýrské sítě, kvalitně udělat nové povrchy komunikací a doplnit náměstí a přilejhlé ulice adekvátní zelení mobiliářem a celkově zkultivovat dolní centrum města. Zároveň by město mělo jít naproti investorům, kteří chtějí v této lokalitě stavět nové byty, vytvořit pro to podmínky. Oživení centra města se bez lidí, kteří v něm budou bydlet, podaří jen velmi těžko.
Město by především mělo opravit zanedbané komunikace a chodníky. Je osudné vybírat peníze za parkování na ploše, která je plná děr a vymolů. Výstavba nových či oprava starších domů v této lokalitě průběžně probíhá. Podle mého názoru vcelku povedeně. Otázkou je, co s touto lokalitou udělá nový územní plán města Liberce? Pomůže či uškodí?
Na dotaz redakce nezareagoval.
Na dotaz redakce nezareagoval.
Zanedbaná lokalita kolem Papírové ulice je ostudou města Liberce, a dosavadní snaha zde začít stavět problém systémově neřeší a ani nemůže.
V notách mají prázdné hlavičky větší hodnotu než ty plné, bohužel nejen v notách. Nevratnou chybou zdivočelé privatizace politické reprezentace po ekonomickém převratu bylo postupné rozdrobení lokality mezi velké množství soukromých vlastníků, aniž vůbec myslela na zítřek, na město. Některé parcely skončily v majetku i zahraničních vlastníků, kteří jsou dnes obtížně dohledatelní a tudíž komunikace s nimi je takřka nemožná.
A tak Liberci mnoho pozemků v okolí Papírové ulice nezbylo, a proto má město jen malý vliv na to, jak tato lokalita vypadá a ani se s tím vzhledem k územnímu plánu příliš nepospíchá. V dané situaci nemůže město zásadně ovlivnit ani její budoucí podobu, zbývá jen určité záplatování nemocné lokality. "Papírák" je smutnou ukázkou toho, jak může bezhlavá privatizace a hloupost lidí zdevastovat veřejný prostor ke škodě všech, občanů i města Liberce.
Město by mělo využít všech zákonných možností a přimět i soukromé vlastníky k postupné údržbě a obnově této lokality. Řešením může být vykoupení některých parcel či případné směny parcel za jiné z majetku města tak, aby revitalizace „Papíráku“ probíhala co možná nejkomplexněji. Teprve následně může vzniknout projekt obnovy celého území, kde by při zachování původního charakteru této lokality mohly vzniknout další nízkopodlažní bytové domy, doplněné službami, malými obchody a drobnými provozovnami obklopené zelení, parky a vybudovat i dětská hřiště. Místo by mělo v co nejvyšší míře sloužit lidem.
Žádoucí by bylo zde zřídit i služebnu městské policie, aby se tu noví obyvatelé i návštěvníci cítili bezpečněji než dosud. Vedení města by mohlo nabídnout soukromým majitelům i různé investiční pobídky, pokud by byli ochotni přistoupit na koncepci města a své stavby přizpůsobili jeho architektonickým potřebám. Zlepšit vzhled této lokality je však během na dlouhou trať. Velkou brzdou obnovy této lokality je i fakt, že současné vedení města neúnosně odsouvá nový územní plán, ve kterém by mělo být předpokládané využití ploch již zakresleno. A to nemluvím o tom, co by mohlo být třeba právě v Papírové ulici opraveno za oněch 6,5 milionů korun, které stávající koalice ZpL a ANO musela státu vrátit právě za nedodržení termínu vzniku nového územního plánu.
Na dotaz redakce nezareagovala.
Líbilo by se mi, kdyby se podařilo vytvořit z lokality kolem Papírové ulice oázu klidu a pohody se spoustou zeleně uprostřed města. Pokud se přenesu do sféry fantazie, představuji si na místě dnešních "Stínadel" novou výstavní čtvrť, která by byla dobrým místem pro život těch, kteří zde bydlí, a současně vyhledávanou lokalitou k relaxaci pro ostatní Liberečany. Proč víc nevyužít toho, že lokalitou protéká řeka Nisa? Na jejích březích by mohly vzniknout terasovité pláže. Na její koryto by mohly navazovat plovoucí zahrádky se záhony s okrasnými květinami a bylinkami. S nimi by sousedily travnaté plochy a plácky s herními prvky pro děti i s prvky k protažení těla pro dospělé a seniory. Všude vzrostlé stromy. Podél řeky by mohla vést cyklostezka a cesta pro pěší.
Je dobře, že tato část Liberce začíná ožívat novými stavbami. To ale nestačí k tomu, aby se zde lidem dobře žilo, a aby sem s chutí přišli i ostatní, kteří se zatím lokalitě kolem Papírové ulice spíš vyhýbají. Bez komplexní proměny veřejného prostoru, bez jeho zatraktivnění nezačne toto místo nikdy doopravdy žít. K realizaci všech nápadů, včetně těch, s nimiž před lety přišli ve své studii studenti TUL, je ovšem nutná dohoda s vlastníky pozemků. A neméně důležitou podmínkou je soulad s územním plánem a nalezení vhodných finančních zdrojů.
Politická korida: Jak využít Liebiegův palác po nákladné rekonstrukci?
Foto Dominik Svoboda
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jako hodně malé dítě jsem u Papíráku žil. Byly to krásné, zdobené domy, obklopené kovanými ploty. Cesty dlážděné kostkou , na kterých se dalo jezdit i na kolobrňdě, před Pelikánem s krásnými kaštany. Bezva se sáňkovalo i na Lazebnickém vrchu. Byla v tom tajemná historie 20-30 let, jak je možné shlédnout na historických fotografiích a mnoha obrazech rodáků i těch novodobých . Paní Lysákovou bych jen upozornil, že by až tak do věci neměla rýt, neboť k úplné a nenahraditelné devastaci celé lokality , vč. zbourání mnoha domů, došlo v socialismu, vč. osazení nájemních domů Romy. Paní Rosenbergovou, bývalou primátorku, bych jen upozornil , že Nisa protéká zcela jinou lokalitou, což je pro ni ostuda = nevědět o čem se tady baví . Asi tam nikdy nebyla a nekráčela , možná někdy na těch dírách / byly tam ale i v roce 1958 / jen zaparkovala. Ač jsou to dozajista nejdražší pozemky ve městě, tak je to opravdu obrovská ostuda nás všech. Ta čtvrť je jako z Rumunska . ...ač se tam něco opraví, natře. A co takhle to nazvat a udržovat , jako skansen socialismu ???? S poplatkem a průvodcem :-)
