Liberecká Drbna si pro své čtenáře připravila nový seriál s názvem Politická korida. Městských zastupitelů se vždy zeptá na otázku k tématu, které momentálně hýbe děním v krajské metropoli. V prvním díle zastupitelé odpovídali na otázku, jak naložit s Liebiegovým palácem po plánované rekonstrukci.
Revitalizaci Liebiegova paláce chce Liberec zaplatit z evropské dotace, odhadem bude stát kolem 200 milionů korun. Budova je prázdná od konce roku 2014, kdy se z ní vystěhovala Oblastní galerie. Jak by měla být budova podle Vás využívána po nákladné rekonstrukci?
Otázka byla položena zastupitelům e-mailem ve čtvrtek 7. dubna. Oslovení zastupitelé, v drtivé většině lídři stran, měli čas odpovědět do středy 13. dubna, do 13:00.
Na téma nového využití bývalé galerie a možnosti rekonstrukce této významné architektonické i kulturní památky Liberce již padlo mnoho slov a zaznělo spousta nápadů, jak objekt využít. Pravda je taková, že samo město bohužel na nákladnou rekonstrukci z vlastního rozpočtu prostředky nemá a nabízí se samozřejmě možnost využít dotace. Důležitým aspektem projektu je nejen samotná rekonstrukce, ale i následné náklady na provoz a v souvislosti s využitím dotace také v neposlední řadě schopnost splnit podmínky udržitelnosti.
V současné situaci městské pokladny není možné realizovat projekt, který by v budoucnu nezodpovědně ještě více zatížil rozpočet města dalšími provozními náklady jen pro to, že bychom dokázali samotnou rekonstrukci pokrýt z dotace. Proto je rozhodování o dalším osudu Liebigova paláce velmi zodpovědný úkol. Já osobně společně s kolegy z ANO hodnotíme zatím jako jediný smysluplný a životaschopný projekt, který nám v hrubém konceptu představil pan Dufek, ředitel komunitního střediska KONTAKT Liberec. Tento projekt je z našeho pohledu perspektivní hned z několika důvodů.
Revitaliazce Liebiegova paláce je tématem již od rozhodnutí o přesunu Oblastní galerie do budovy bývalých lázní v roce 2009. Během uplynulé doby se objevilo několik více či méně zajímavých a především realistických návrhů, jakou dát paláci budoucí náplň. Z našeho pohledu je zatím nejlépe připraveným a zároveň smyslplným návrh Komutního střediska Kontakt, které chce využít budovu jako zázemí svých aktivit s důrazem na práci se seniory a další aktivity této městské organizace. Tento projekt má navíc slušnou šanci při získání evropských dotací a především zásadně nezvýší provozní výdaje města. Zároveň tak dojde k rekonstrukci objektu a jeho smysluplnému využití. Jakékoli další projekty či nápady, které se v minulosti objevily nebyly ani ve zlomku tak připravené a vydiskutované jako je tento a to nejen mezi politiky, ale s veřejností.
Právě z těchto důvodů bude ODS podporovat záměr Komunitního střediska Kontakt. Jakýkoli záměr budoucího využití tohoto objektu musí z našeho pohledu splňovat následující kritéria: Musí být smysluplný a reálný. Musí zachovat a respektovat historický a kulturní význam tohoto významného objektu v centru města. Jeho budoucí provoz nesmí neúměrně zatížit rozpočet města. A musí mít přínos pro obyvatele města, včetně přístupnosti objektu a jeho okolí.
Jednoznačně si myslím, že nyní není čas na zbytné finanční investice. Vždy je třeba zajistit nezbytné výdaje, školy, školky, údržba města, renovace stávajícího a potřebného každému občanovi Liberce. Viz nyní aktuální příklad - odložená revitalizace libereckého sídliště Ruprechtice. Myslím, že zrovna obyvatelé této části města by byli daleko spokojenější, kdyby každý večer při návratu z práce měli kde zaparkovat, neklopýtali přes děravé chodníky a silnice.
Liberec je velmi atraktivní město s čilým turistickým ruchem. Liebiegovův palác je velmi reprezentativní adresa. Myslím, že by město mělo najít investora - někoho kdo si palác dlouhodobě pronajme, za symbolickou cenu. To, že Liebigův palác zrenovuje a otevře ho veřejnosti je dostatečný přínos pro město. O jeho využití není třeba diskutovat, investor, jako každý podnikatel bude chtít, aby budova prosperovala. Úkolem města není investice za každou cenu a dlouhodobé zatížení rozpočtu města, ale podpora každého aktivního člověka, který chce v Liberci něco dokázat. Myslím tedy, že město by se mělo zachovat jako správný hospodář, tedy nezbavovat se majetku (neprodávat), ale najít co nejekonomičtější využití (dlouhodobý pronájem vázaný na renovaci a údržbu budovy).
V Liberci se také narodila spousta významných osob, např. Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG, slavný konstruktér sportvoních aut. Proč tedy nezkusit oslovit koncern Volkswagen, zda by neměl zájem vybudovat v Liberci muzeum. Jsou i další možnosti, jde jen o to chtít rozvíjet město a nastavit podmínky výhodné pro obě strany.
Na dotaz redakce nezareagoval.
V ideálním případě půjde o „živý dům", kam si najdou cestu tisíce Liberečanů a podaří se nám upravit i okolní zelené plochy. V budoucím využití budeme muset respektovat pravidla přidělené dotace, takže by zde mělo být jak komunitní centrum s kulturními a společenskými aktivitami, zázemí pro neziskové organizace, tak i pro poskytování některých specifických sociálních služeb. V části budovy předpokládáme i zázemí pro aktivity v oblasti duševního rozvoje a zdraví.
Protože se jedná o jeden z investičně i organizačně nejnáročnějších projektů, věnujeme jeho přípravě nadstandardní pozornost a letos na jaře půjde již detailně rozpracovaný záměr do dalšího kola veřejného projednání. Jedním z našich cílů je i to, aby budoucí provoz finančně příliš nezatěžoval městský rozpočet. Osobně se budu snažit o to, aby se jednalo o projekt, do kterého bude aktivně zapojena i opozice, neboť budeme částečně navazovat i na práci předchozího vedení města.
„Potud národ svůj, pokud šetří svých památek.“ Tato slova Karla Jaromíra Erbena by měla provázet každé rozhodnutí týkající se našich památek. Vztah k našemu městu, k jeho historii a kultuře může vyklíčit v každém z jeho obyvatel, v nitru každého z nás.
Za prioritu považuji to, aby Liebigova vila zůstala v majetku města. Padlo již mnoho návrhů na její využití. Podle mého názoru by měly být pro její další využití vybrány takové projekty, které nebudou potřebovat velké vnitřní rekonstrukce tak, aby byl zachován vnitřní ráz budovy v souladu s doporučením památkářů. Bývalá Galerie by neměla sloužit aktivitám, jež by mohly umožnit rychlé její vnitřní opotřebení, či případně ničení prostor.
Za vhodné považuji víceúčelové využití, které by sloužilo občanské veřejnosti. Návrhy na městské muzeum, galerii, ale i spolkový dům jsou vhodným tématem pro další diskusi a to i z hlediska reálné možnosti získání evropských dotací ve výši cca 200 miliónů korun, které rekonstrukce předpokládá. Současně doporučuji vypracovat i projekt na vícegenerační využití zahrady ve vazbě na spolkové aktivity.
Stejně tak by měl veřejnosti sloužit park u Galerie dle již dřívějších doporučení jeho spojením v tzv. Centrální park s parky u Libereckého Zámku a parkem před Clarion Grandhotel Zlatý Lev.
Na dotaz redakce nezareagovala.
Je dobře, že budova Liebiegova paláce patří městu Liberci. A musí být opravena. Bylo by přitom dobré využít evropských či národních dotací tak, aby byl městský rozpočet minimálně zatížen. Jsem nicméně také přesvědčena o tom, že než začne diskuse o rekonstrukci objektu a využití jakýchkoli finančních prostředků, mělo by být zřejmé k jakému účelu a do jaké podoby budeme palác rekonstruovat. Co s ním bude dále. Komu bude sloužit, a kdo či jakou formou jej bude provozovat. A to vše musí být nejen dobře přiopravené, včetně ekonomiky celého projektu (tedy toho, čemu se moderně říká udržitelnost), ale musí to být také projednáno s veřejností a široce respektováno. Ostatně si lze jen těžko představit, že by kdokoli bez odpovědí na tyto otázky a mnohé další dal byť jen korunu.
Je mnoho možností, jak lze Liebiegův palác využít – ostatně jsme na toto téma začali odbornou i veřejnou diskusi před několika lety a poslání celého objektu a jeho budoucí využití se díky tomu začalo rychle formovat. Pokud by současné vedení města nebylo vedeno jen snahou dělat „vše jinak", nemarnilo práci svých předchůdců, a navázalo na činnost pracovní skupiny, kterou jsme utvořili, mělo by kus práce za sebou, a mohlo by se věnovat již více méně detailům. Následně by mohlo obyvatelům města nabídnout alternativy budoucnosti celého objektu.
Čím je pro mne budoucnost Liebiegova paláce? Je to místo setkávání seniorů s mladými generacemi, místo, kam mohou přijít matky i otcové a smysluplně trávit čas se svými dětmi. Místo, kam rádi přijdou mladí lidé za zábavou. Místo, kde se všechny tyto skupiny budou potkávat a budou prohlubovat svůj vzájemný vztah, poznávat se a budovat vzájemnou úctu. Je pro mne ale také místo, kde při vhodné úpravě okolní zeleně může vzniknout jedinečné volnočasové, relaxační a sportovní srdce města, vzdálené jen pár kroků z jeho středu.
Foto Jan Král
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Nedovedu si představit společnost či firmu, která by si vilu pronajala a smysluplně provozovala. Spíše bych se přikláněla k využití památkově chráněného objektu obdobně, jako to dělají v Lysé nad Labem, kde zámek využívají jako domov důchodců a kláštěr jako státní archiv. Tak mají jistotu, že objekt nebude poškozen a bude i finančně udržitelný. Stejně je nějaký další pečovatelský dům potřeba. Populace Liberce stárne a na pokoje se vypisují dlouhé pořadníky.
