Odvodňování a postupný zánik. Takový byl výhled do budoucna pro cenný přírodní biotop rašeliniště na Nové Louce v Jizerkách. Jenže společný projekt Nadace Ivana Dejmala a Jizersko-ještědského horského spolku jej zachránily.
Rašeliniště ničily necitlivě vyhloubené meliorační příkopy, které ho odvodňovaly, a docházelo tu k jeho zarůstání nepůvodními dřevinami.
„Po dobrých zkušenostech s vybudováním více jak tři sta třiceti dřevěných přehrážek v ochranném pásmu národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery jsme se před několika lety rozhodli pomoci i této lokalitě. Vybudované přehrážky omezují zrychlený odtok vody z melioračních příkopů a napomáhají ke zvýšení hladiny podzemní vody co nejvýše k povrchu,“ vysvětluje pracovník Jizersko-ještědského horského spolku Leoš Vašina.
Projekt stál zhruba dva miliony korun, vzniklo 380 přehrážek zadržujících vodu a stavba trvala rok. Zbudovaná kaskáda se rozkládá v 2,7 km melioračních příkopů a napomáhá i obnově přirozeného bezlesí, vytváří vhodné podmínky pro vzácné druhy, které se v tomto místě vyskytují, a zároveň zabraňuje růstu rostlin pro biotop rašeliniště nepůvodních.
Právě zadržování vody v krajině je jednou z největších priorit ochrany přírody. „V minulosti se totiž s vodou v krajině nepracovalo příliš citlivě. Zkušenosti i myšlení lidí se však již posouvá, za což jsem rád. I díky tomu se daří realizovat stále více projektů, které mají za cíl zpomalit odtékání vody z krajiny a její akumulaci v malých vodních nádržích, tůních, slepých ramenech řek a podobně,“ vysvětlil ředitel Nadace Ivana Dejmala Ondřej Petrovský.
Podle něj už se připravuje další projekt v Bedřichově. „Hledáme podobně smýšlející spolky a projekty, které bychom mohli iniciovat či podpořit i mimo území Jizerských hor,“ dodal.
K odvodnění rašeliniště a následnému snížení hladiny spodní vody došlo v 19. století. To vedlo k postupnému rozkladu rašelinné hmoty za přístupu kyslíku. V důsledku tohoto rozkladu a většího kolísání hladiny podzemní vody docházelo k uvolňování živin a jejich vyplavování ze spodních vrstev rašeliny. Území pak začalo zarůstat smrkem a dalšími dřevinami, které proces vysychání urychlovaly. To vše je nyní již minulostí a rašeliniště rozkládající se na Nové Louce na obou březích Blatného potoka se zdá být zachráněno.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
