Politicko-filosofické hnutí První republika spustilo svůj projekt č. 36, ve kterém chce docílit odebrání čestného občanství Konradu Henleinovi. Podle náměstka primátora Ivana Langra má ale historie zůstat historií a dodatečně by se měnit neměla.
„V tomto projektu jde o jediné, a to docílit, aby město Liberec odebralo čestné občanství tomuto německému válečnému zločinci , který se zasazoval o vyhlazení českého národa,“ uvádí hnutí První republika. Čestné občanství získal Konrad Henlein, tehdy ještě jako učitel tělocviku 31. ledna 1939 za „sjednocení sudetských Němců a jejich přičlenění k Velkoněmecké Říši.“
Do boje za odebrání čestného občanství se hnutí pustilo formou petice. „Zatím nemáme petici časově omezenou. Bude trvat tak dlouho, dokud nebudeme mít pocit, že jich je dost, případně dokud nepocítíme nějakou výraznou stagnaci ohledně neochoty lidí, tento záměr svým podpisem podpořit. Náš minimální cíl je 1000. Půjde-li to dobře, půjdeme na vyšší číslo,“ sděluje předseda hnutí Matouš Bulíř.
Následně se hnutí chystá odevzdat petici na magistrát města Liberce a doufá v oficiální vyjádření města. „Tak či onak se nevzdáme a pokud vedení města odmítne ono občanství odebrat, najdeme další cestu jak toho docílit, ale to zatím nechci předjímat. Každopádně to nevzdáme. Cílem projektu je ono občanství odebrat a dokud se tak nestane, projekt nebude uzavřen,“ upozorňuje Bulíř.
Redakce Liberecké Drbny se obrátila s žádostí o vyjádření k činnosti hnutí První republika na náměstka primátora Ivana Langra. „Názor mám jako původem historik poměrně jasný. Tuto aktivitu osobně v žádném případě nepodpořím, historie má zůstat historií, nelze ji hodnotit současnýma (laickýma) očima, natož ji dodatečně měnit na základě požadavku jakéhokoli politického hnutí či ideologie. To dělali nacisti i komunisti a zdá se, že v tom našli fanatické pokračovatele,“ komentuje Ivan Langr.
Podle něj se musíme zkrátka naučit žít se všemi rozhodnutími, která v minulosti naši předci učinili. „Tato rozhodnutí můžeme pozorně reflektovat pro sebe samé a objektivně je vykládat našim dětem a žákům, chcete-li poučit se z nich jako společnost, aby se už neopakovala. Ne nadarmo už moudrý Cicero o historii říkal, že je učitelkou života (a není tam nic o tom, že by byla cenzorkou života). Komentovat politický profil žadatele nebudu, to opravdu nestojí ani za řádku,“ dodává náměstek.
Plakát hnutí První republika k projektu č. 36
Čestné občanství bylo uděleno přeci jen v jiné době a zpětně ji objektivně hodnotit, je více než složité. Na to, zda hnutí přihlíží i k době, ve které bylo občanství předáno, odpovídá předseda slovy: „Doba, kdy mu bylo čestné občanství uděleno, byla zlá, to především pro nás Čechy, jelikož nás Německo vyhnalo z naší vlastní země, kterou zabralo, respektive její třetinu (v době udělení občanství). V té době s tím nikdo z nás nemohl nic udělat, dnes můžeme. Nejde nám o vymazání onoho aktu z historie, nýbrž čistě o odebrání onoho statusu čestného občana, jelikož ten člověk nebyl ani čestný a ani to není člověk, který by měl české město reprezentovat jako vzor,“ říká předseda První republiky.
Dle názoru Matouše Bulíře se Henlein zasazoval o vyhlazení českého národa, byl členem SS a Češi ho přesto velebí. „To prostě není v pořádku. Musíme mít přeci nějakou hrdost a určité věci nepřecházet. Lidé říkají, ať to neřešíme, že je to dávná minulost. Má milovaná babička, která nás minulý rok opustila, to vše zažila, pro ní to nebyla dávná minulost. Stále tu žije mnoho lidí, pro které je to část jejich života a je tedy urážkou všech těchto lidí, že něco takového dopustíme a neřešíme to, protože to není politicky přínosné téma,“ dodává Bulíř.
Přehled udělených čestných občanství na webu města Liberec
Foto 1918-1938.cz, liberec.cz, Jan Ciglbauer
