Nejstarší zoologická zahrada v ČR, ZOO Liberec, letos oslaví již 115. narozeniny. Do loňska se považovalo za vznik zoo ve městě datum 9. září 1919, kdy měla ze zookoutku vzniknout zoologická zahrada. Nyní se za vznik zahrady považuje datum 6. srpna 1904, tedy den, kdy místní ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady. O dva dny později získal od města kladnou odpověď, zahrada byla veřejnosti otevřena v září 1904.
Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se brzy na pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Návštěvnost se rychle zvedala, například v roce 1913 branami zoo prošlo 70.000 osob. První úspěšný odchov šelmy se povedl v liberecké zoo v roce 1916, kdy se narodilo medvídě.
Podle webu zahrady důvodem, který vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo záměrné zkreslování nejstarší historie zoo bývalým prvorepublikový ředitelem Erichem Sluwou, jehož éra skončila po osvobození v červnu 1945. Až do roku 1954 pak zahrada procházela těžkým obdobím, stagnaci přerušil až Jiří Badalec v 1954. Zahrada opustila vystavovatelský kurz a stala se chovným zařízením se zaměřením na vzácná zvířata.
Od 60. let 20. století roční návštěvnost pravidelně přesahovala 300.000. Zahrada získala po revoluci řadu významných zvířecích exponátů včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (od roku 1994). V témže roce byla zahrada přijata za stálého člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
Liberecká zoo, kterou vlastní město Liberec, patří mezi nejnavštěvovanější místa v Libereckém kraji. Rekordní byla návštěvnost v roce 1989, kdy přišlo zhruba 460.000 lidí. Loni zoo prošlo 368.195 návštěvníků. Na ploše 14 hektarů lze zde obdivovat až na 160 druhů zvířat ze všech kontinentů.
ZOO plánuje výrazné rozšíření areálu i modernizaci zastaralých expozic. Potřebovat na to bude stovky milionů korun. Pokud by nic neudělala, musela by omezit počet druhů chovaných zvířat.
„My se na to chystáme. Děláme analýzu kompletní všech našich expozic, aktualizuje chovatelské, výstavní, návštěvnické plány do budoucna. A vychází nám z toho křižovatka. A to je, že na stávajícím území, které máme, nemůžeme do budoucna držet takové množství zvířat," řekl ředitel zahrady David Nejedlo. Liberecká zoo chová přes 150 druhů. Změny v expozicích musí udělat, aby si udržela akreditaci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, kterou získala loni a bude ji obhajovat za šest let. Přísnější podmínky pro chov přinese i změna zákona připravovaná ministerstvem zemědělství.
Podle ředitele zoo chtějí jít dvěma cestami, spojováním současných expozic a rozšířením areálu směrem na Jizerské hory, v okolí bývalého lesního amfiteátru. Plocha zahrady by se tím mohla skoro zdvojnásobit, o dalších zhruba deset hektarů. „Chtěli bychom tam mít přírodní, jednoduché expozice pro chladnomilná zvířata, která nepotřebují velké vytápěné pavilony," uvedl Nejedlo. Projekt nazvaný Údolí ohrožení divočiny je ale zatím na začátku, radnice teprve schvaluje změnu územního plánu, aby v zalesněném území mohly expozice být. Pokud nenastanou komplikace, Nejedlo odhaduje, že první expozice by mohli začít stavět za čtyři roky.
Bez rozšíření by zoo například musela skončit s chovem tygrů, i když i tam chystá změnu. Do budoucna nepočítá s bílými tygry, současný pár nechá dožít a další pořizovat nebude. „Chtěli bychom chovat spíše ohrožené, pravděpodobně ussurijské tygry, ale víme, že pokud nezískáme nový prostor, tak na to můžeme zapomenout," uvedl Nejedlo. Pavilon šelem sice zoo chce přestavět a z několika menších expozic vytvořit prostornější, kapacitně i tak ale bude použitelný jen pro jeden druh velkých šelem. „V tuto chvíli větší perspektivu, ať už chovatelskou, tak i návštěvnickou, mají berberští lvi," dodal Nejedlo.
Komplikovanější bude podle něj hledání řešení pro pavilon primátů. „Tam nestačí jen dispoziční změny. Bude nutné pavilon komplexně přestavět a zároveň budeme muset zredukovat počet druhů zvířat, které v něm chováme," řekl. Nevyhovující je i sloninec, výstavbu nového chce zoo spojit s renovací horní částí svého areálu a jeho přeměnou na takzvanou africkou planinu. „To je příprava na dlouhou dobu," uvedl ředitel. K zadání podle něj teprve připravují architektonickou studii. Výstavba africké planiny se odhaduje na 200 milionů korun, zhruba stejná částka bude potřeba na modernizaci dalších expozic a rozšíření zoo.
Podle ředitele má zahrada v investicích deficit deseti let. Město jako vlastník zoo se léta potýká se zadlužením a nenechávalo jí ani příspěvky na odpisy, to se změnilo až loni. „V horizontu deseti let by se zoo mohla skokově změnit, pokud město zůstane u toho, že nám bude ponechávat příspěvek na odpisy, což je ročně deset až 11 milionů. Takže my bychom na deset let měli 100 milionů a hledáme dalších 100 milionů," dodal Nejedlo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
