Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekSobota, 17. srpna 2019, 11:26
Krkonošský národní park ukrývá nejenom přírodní bohatství a krásy, ale také nám ukazuje kousek své historie a zručnost místních lidí. Navštivte technické památky, které vám odhalí životy krkonošských lidí a jejich sílu, pracovitost a šikovnost.
Neodmyslitelnou součástí většiny krkonošských vesnic byl vodní mlýn zpracovávající chudou úrodu z horských políček na mouku. Z architektonického i technologického hlediska patří k nejlépe zachovaným krkonošským mlýnům budova mlýna v Křížlicích s řadou velmi zajímavých původních stavebních prvků a kompletně zachovalým strojním zařízením. Zajímavá je dochovaná pavláčka.
Výstavba protiatomového krytu byla zahájena v socialistickém Československu v roce 1984. Spolu s ubytovacím zařízením nad zemí sloužil pro potřeby užívání Generálního štábu tehdejší Československé lidové armády. Nikoho by ani v divokém snu nenapadlo, že se stane veřejně přístupným muzeem.
Nejvýše položená ochranná přehrada na Labi pomohla učinit přítrž ničivým jarním povodním na horním Labi. Výstavba ochranné protipovodňové přehrady, vysoké od základů 41 metrů a v koruně dlouhé 154 metrů, pod Špindlerovým Mlýnem začala na konci 19. století. Přehrada byla postavena z místního lomového kamene a dostala bohatou kamenickou výzdobu se secesními prvky.
Dělostřelecká tvrz Stachelberg se rozkládá severovýchodně od obce Babí u Trutnova. Po dokončení měla být největší a nejsilnější tvrzí pohraničního opevnění. Stavba byla zahájena v říjnu 1937. Pracovalo na ní nepřetržitě ve třech směnách 1500 dělníků. Dnes je pěchotní srub T-S 73 přístupný veřejnosti. S průvodcem si můžete prohlédnout vojensko-historickou unikátní expozici, podívat se do podzemí pevnosti a také do vyzbrojeného objektu lehkého opevnění. Všechny atraktivity areálu pevnosti propojuje naučná stezka „Opevnění Trutnovska“, která vás blíže seznámí s částí linie těžkého a lehkého opevnění v těchto místech. Na Stachelberg i blízké okolí se můžete podívat z výšky, z rozhledny Eliška, která stojí jen pár metrů od dělostřelecké tvrze.
Unikátní hornický skanzen dokumentuje historii dobývání černého uhlí na Žacléřsku. Nejstarší doklady o dobývání černého uhlí v Žacléři pocházejí z roku 1570. Rozvoj těžby však nastal až ve druhé polovině 19. století na severním konci města, kde postupně vznikl významný důlní areál známý jako Důl Jan Šverma Žacléř. Po ukončení těžby v roce 1992 zde zůstala velmi intaktně dochována naprostá většina důlních budov i strojního vybavení. Díky tomu zde mohl vzniknout unikátní hornický skanzen.
