pátek 15. listopadu 2019 Leopold

Česko připravuje stanovisko k plánovanému rozplánovanému rozšíření polského dolu Turów

Do poloviny listopadu musí česká strana vypracovat stanovisko k plánovanému rozšíření polského dolu Turów. Stanovisko ministerstva životního prostředí by mělo specifikovat konkrétní požadavky na polskou stranu v oblasti vody, hluku i ovzduší.

Česká strana připravuje stanovisko k plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Lhůta končí 15. listopadu, řekl liberecký hejtman Martin Půta. Lidé z pohraničí se obávají, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) bude se záměrem souhlasit, což může ve výsledku znamenat ztrátu vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.

K přeshraničním záměrům se souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko nevydává

Podle MŽP se ale k přeshraničním záměrům souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko nevydává. Mezistátní proces EIA je především o stanovení podmínek, které vlivy záměru na životní prostředí minimalizují. „Pokud bude vydáno stanovisko, tak se bude jednat o souhrn naprosto jasných konkrétních požadavků na polskou stranu v oblasti vody, hluku, ovzduší a poklesu terénu, především samozřejmě té vody, které požadujeme zahrnout do polského rozhodnutí a plnit po investorovi záměru,“ řekl při dnešních interpelacích v Poslanecké sněmovně ministr Richard Brabec.

Podle obyvatel v pohraničí ale nemá zatím boj proti rozšiřování uhelného dolu Turów žádný hmatatelný výsledek. „Potřebujeme, aby Richard Brabec za Českou republiku udělil jednoznačně negativní stanovisko v rámci povolovacího procesu, který právě teď běží. Zatím však ani jednou veřejně neřekl, že zastavit rozšíření dolu, který tu může desítky tisíc lidí připravit o pitnou vodu, je jeho cílem,“ řekl Milan Starec z Uhelné, která je součástí Hrádku nad Nisou, a dolu je nejblíže. Brabec dnes ve Sněmovně ale zdůraznil, že pokud by česká strana žádné stanovisko nevydala, nebo bylo negativní, hrozilo by, že Poláci by nebyli vázáni žádnými požadavky.

Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové se ministr životního prostředí opakovaně vyjádřil, že nejlepším možným řešením by bylo důl vůbec nerozšiřovat. Cílem MŽP je podle ní především na základě odborných podkladů stanovení podmínek, které ochrání zájmy českých občanů. „Pokud bude Polsko důl Turów rozšiřovat, budeme požadovat po polské straně zopakování záruk, které nám dala v roce 2016, tedy v případě, že bude území ČR rozšířením natolik ovlivněno, že dojde ke škodám na našem území, budeme trvat na kompenzacích škod,“ dodala mluvčí MŽP.

Domluva s investorem

Liberecký hejtman se se zástupci ministerstva sejde v pátek. „V tuto chvíli nemám jak to komentovat. Chápu, že lidé z Uhelné jsou nervózní, protože se jich to týká nejvíc,“ řekl Půta. Za klíčovou hejtman považuje domluvu s investorem na ochranných opatřeních. Pokud jde o zásobování pitnou vodou, pokud se opravdu potvrdí její úbytek na české straně, diskutuje se podle něj o zásobování z polské strany z Bogatyně, která bere vodu z nádrže Witka. Bylo by výrazně levnější než budování přivaděče přes Jizerské hory, které by podle odhadů přišlo až na dvě miliardy korun.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Při návštěvě v Uhelné se mohli zástupci PGE na začátku října přesvědčit o tom, jak vidí důl a elektrárnu obyvatelé z druhé strany hranice, a že přímo z Uhelné bude do dolu vidět. Slíbili, že zpracují varianty, jak výsadbou zeleně a valem výhled odclonit. Ztrátě vody má zabránit podzemní bariéra.

Autoři | Foto Liberecký kraj

Štítky ČR, Polsko, ekologie, uhlí, správa, Hrádek n.N., Liberecký

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.