sobota 11. července 2020 Olga

Studenti TULky pomáhají v USA při vývoji umělé ledviny. Stáž jim překazil koronavirus

Markéta Klíčová a Jakub Erben, oba dva mladí, nadaní a za sebou už mají několik nevídaných úspěchů na poli vědy. Od začátku roku se navíc dostali na stáž na Wyss Institute na Harvardu. Zde se podílejí na vývoji umělé ledviny.

Na původně půlroční stáž odletěli studenti TULky na konci ledna.  „Ozval se mi Kuba, že bychom měli vyjet na stáž. Když jsem viděla seznam univerzit, které Kuba sepsal, tak jsem se trochu vyděsila, ale měli jsme štěstí a ozvali se nám hned z Harvardu,“ popsala Markéta Klíčová

Dvojice studentů na americké vědce zapůsobila. Možná skvělou přípravou, možná zajímavými dizertačními pracemi nebo prestižními oceněními. Teprve šestadvacetiletá Markéta se věnuje výzkumu nanovlákenné dvouvrstvy. Takové „náplasti“ pomáhají po operaci tlustého střeva. A za své výsledky obdržela Cenu publika v mezinárodním finále soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab v Berlíně v roce 2018. „Více než samotného ocenění jsem si ale vážila možnosti přednášet před tak významným publikem,“ řekla Klíčová.

Jakub Erben se zabývá výzkumem využití nanovláken v tkáňovém inženýrství a analytické chemii. Součástí je také výzkum zaměřený na využití organoidu brzlíku. Na svém kontě má například vítězství v prestižní mezinárodní soutěži Prix International Théophile Legrand de l’Innovation Textile. 

Celý pobyt v Americe hodnotí oba jako přínosný a navíc v příjemném kolektivu. „Na místě nás česky přivítal Richard Novak, o kterém jsme vůbec netušili, že česky umí. Před odletem jsme vedli sérii videorozhovorů, které probíhali striktně v angličtině,“ vyprávěla mladá vědkyně. Liberecké studenty z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů čekalo na Institutu špičkově vybavené zázemí s největšími světovými kapacitami v oblasti bioinženýrství. „Byla zde jasně cítit výrazná finanční i materiální podpora, což je samozřejmě ve výzkumu velkým plusem,“ uvedl Jakub Erben.

Čeští stážisti s sebou přivezli do Ameriky nanovlákna, která zapojili do výzkumu umělé ledviny. Výzkum mladé vědce nadchl. O tom svědčí i fakt, že navzdory běžné pracovní době trávili Markéta s Jakubem čas na institutu i o víkendech. „Přestože půlroční stáž se může zdát dlouhá, v oblasti vědy jde o poměrně krátký čas, který jsme chtěli co nejvíce využít,“ vysvětlila vědkyně. Náplní stáže obou libereckých studentů byla práce na průtokových čipech. „Jde o malá průhledná zařízení s průtokovými komůrkami, které pomáhají ve velmi malém měřítku sledovat chování buněk. Do těchto čipů můžeme dát buňky z různých orgánů, například právě z ledviny, a sledovat třeba reakci na různá léčiva,“ prozradil Erben.

Používání čipů může do budoucna urychlit například testování léčiv. Samozřejmě tyto čipy o velikosti pár centimetrů se nebudou aplikovat do těla, pouze napodobují strukturu a funkce v orgánu. Tím ale výzkum samozřejmě nekončí a bude další roky pracovat na vývoji kompletní umělé ledviny a dalších orgánů. „Tyto čipy jsou jen vývojový mezistupeň. Ukazují nám, jestli se ubíráme správnou cestou,“ dodal vědec.

Kvůli koronaviru ale museli studenti stáž přerušit. Do Wyss Institutu ale mají v plánu se co nejdříve vrátit. To ale patrně nebude dřív jak na jaře příštího roku. Aktuálně Jakub i Markéta pracují na svých dizertačních pracíc,h ale omezeně pokračují na dálku i ve výzkumu. „Nemáme tu tolik zařízení, ale stále můžeme testovat membrány a i jiné buňky než ledvinové. Zároveň pracujeme na vývoji biodegradabilní polymerní fólie, která je čirá a bude tak v čipech vhodnější,“ zakončila Klíčová.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Foto www.tul.cz

Štítky TUL, Technická univerzita, ledvina, výzkum, USA, Harvard

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.