V Liberci se v září uskuteční závod vodicích psů. Do krajského města se po pěti letech přesune z Varnsdorfu na Děčínsku. V libereckých ulicích za běžného provozu změří síly dvě desítky zrakově postižených se svými čtyřnohými společníky. Aby měli všichni stejné podmínky, budou mít "páníčci" klapky na očích, řekl dnes novinářům ředitel závodu Roman Vaněk z pořádajícího spolku Život jde dál.
Soutěž je neoficiálním mistrovstvím ČR, původně se měla uskutečnit už v květnu, vše ale zkomplikoval koronavirus. Organizátoři ji tak přesunuli na neděli 6. září a ze třídenní akce se stala jen jednodenní. „Velmi těžko se nám hledal termín," řekl spoluorganizátor akce Michal Haller. Kvůli pandemii se podle něj také mnohem hůř než v minulých letech shánější sponzoři. „30.000 korunami nás podpořil Liberecký kraj," doplnil.
Závod se skládá ze dvou disciplín. „První je poslušnost, pejsek plní základní povely sedni, lehni a podobně. Druhá disciplína je frekvence, což je mnohem zajímavější i pro diváky, kdy se nevidomý a pes vydají na předem určenou trasu. Jde s nimi rozhodčí, a pes musí předvést zhruba 20 povelů jako najít přechod, lavičku, autobusovou zastávku, výtah, dveře nebo upozornit na schody," popsal závod Haller.
Zatímco v minulých letech se podobných závodů konalo po Česku víc, letos bude ten liberecký jediný. „Přijedou nám lidé z celé země, až z Mariánských lázní, Litomyšle, Dobrušky nebo Holic," řekl Vaněk. Sám se se svým labradorem Nabuchodonozorem, kterému krátce říká Nabu, soutěže nezúčastní. I když je z Varnsdorfu, Liberec má "nachozený", a tak by to nebylo fér, navíc bude soutěžní trasu připravovat. Závod ale není jedinou akcí, kterou jeho spolek organizuje. „Děláme pro nevidomé i Silvestry, pořádáme letní tábor, ale i další akce," řekl.
Sám Vaněk je příkladem toho, že ztráta zraku nemusí znamenat konec aktivního života. V jeho případě to bylo dokonce naopak. Od dětství trpěl cukrovkou a o zrak přišel před 11 lety. „Rok jsem odmítal vyjít z domu," přiznal. Do aktivního života ho vrátil pes, kterého dostal před více než pěti lety. „Nahrazuje mi oči," poznamenal Vaněk. I díky němu, podpoře rodiny a přátel se dnes pouští do takových aktivit, jako je lezení po horách, potápění nebo střelba, napsal dvě knihy pohádek. „Dřív by mě nic takového ani nenapadlo, znal jsem jen práci a rodinu," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
