Vybudování nové páteřní sjezdovky Skalka ve skiareálu na Ještědu je klíčové pro další plány firmy TMR nejen v tomto středisku, ale i pro další expanzi v regionu. Pro středoevropského provozovatele lyžařských areálů je Ještěd zároveň pokusem, jak takový typ příměstského areálu může fungovat, uvedl předseda představenstva TMR Igor Rattaj.
„Z hlediska byznysu to nebude velké terno. Ale myslím, že společnost TMR je dost velká na to, aby si mohla dovolit ne vždy mega úspěšné investice. Pro nás to znamená spíše pokus," uvedl Rattaj ke skiareálu na Ještědu. Středisko se podle něj díky své poloze na okraji Liberce a blízkosti Německa, Polska i hodiny cesty od Prahy odlišuje od běžných skiareálů v horách. „Je to úplně jiný typ lyžování, po práci, přes víkendy, je to spíše zábavnou formou. Tam se nikdo neulyžuje na 50 kilometrech sjezdovek. Toto bude o tom, že si dá lyžař pár dobrých jízd a odejde s dobrým pocitem. Bude tam mít dobré jídlo, nějaké pití, prostě bude to takový městský typ areálu," uvedl. Podle něj lidi lyžovat nadále baví, ale tíhnou spíše k zážitkovému lyžování a nechtějí jen sjíždět svah od rána do odpoledne. „Většina lidí si to spíše užívá jako pobyt na čerstvém vzduchu, jako lyžařskou turistiku," řekl Rattaj.
Ještěd by měl něco takového podle něj nabízet, slabinou jsou ale úzké sjezdovky. TMR má areál od města pronajatý od prosince 2017 na deset let s opakující se desetiletou opcí. Zatím jde ale o ztrátovou investici. „To co tam momentálně je, není středisko, není areál, který by se dal nějak provozovat. S tím jsme to nebrali. Brali jsme se záměrem, k čemu nás zavázalo město, abychom to rozvinuli," uvedl Rattaj. Už dříve firma TMR uvedl, že na Ještědu hodlá investovat až 700 milionů korun. Podle Rattaje se na jejich záměru nic nezměnilo, záležet ale bude na tom, zda se podaří vybudovat novou sjezdovku Skalka. Jde o projekt za 120 milionů. „Když nedokážeme ani Skalku zrealizovat, tak nemá význam se tady o něčem bavit. Když ji zrealizujeme, můžeme se bavit, jak zrealizovat ty další investice," uvedl.
Výstavba 1,5 kilometru dlouhé a až 45 metrů široké sjezdovky ale naráží na odpor ekologů, kterým vadí, že by se kvůli ní mělo vykácet skoro sedm hektarů lesa. Rattaj ale míní, že těch, co jsou proti, je v Liberci menšina. „Zatím mi to dává, že jsme v souladu s většinovým názorem, ale samozřejmě že chceme naplnit i nějaká očekávání ekologů. Není cílem tu být ve sporu," uvedl a dodal, že počítají s náhradní výsadbou 20 hektarů lesa.
TMR by chtěla začít sjezdovku budovat v polovině října, čeká na to, jak dopadne řízení s vydáním stavebního povolení. Rattaj věří, že na Skalce se bude lyžovat už v této sezoně. Ani v opačném případě ale TMR zřejmě Ještěd neopustí, jak dříve hrozila. „Když by byl zásadní odpor, který ale zatím necítím, tak tu nemá význam zůstávat, ale pokud by se to nepovedlo z různých technických problémů, tak bych tomu ještě šanci dal," dodal.
Při vstupu TMR na Ještěd uvedl Rattaj, že by skiareálu prospělo bližší spojení s kabinovou lanovkou Českých drah a vysílačem Českých radiokomunikací. Zatím jde ale podle něj o předčasnou úvahu, když není hotová ani Skalka. „Nejprve ukažme, že to umíme, pak se bavme co dál," řekl. To samé podle něj platí i pro získání jiných skiareálů, třeba v Jizerských horách. „Záleží na tom, jak se nám zadaří v Liberci," dodal.
TMR vlastní nebo si pronajímá horská střediska, zábavní parky, golfové resorty a hotely. Působí v Česku, na Slovensku, Polsku i Rakousku. V Česku má kromě Ještědu i podíl v provozovateli skiareálu Špindlerův Mlýn. Společnost za období od loňského listopadu do konce letošního dubna měla výnosy 67,6 milionu eur (1,8 mld. Kč). Kvůli koronavirové krizi a počasí TMR zaznamenala meziroční pokles návštěvnosti horských středisek o 17 procent. Obavy má Rattaj kvůli koronaviru i z nadcházející sezony. Vadí mu hlavně to, že v ČR podle něj na rozdíl od Rakouska dosud vláda nestanovila jasné mantinely. „Největší problém je nejistota," řekl.
Ve středu 16. září 2020 se sešli zástupci spolků zabývajících se ochranou přírody, vedení města a zástupci TMR Ještěd, a.s., aby projednali záměr výstavby sjezdovky Nová Skalka. Ekologické organizace proti ní mají výhrady kvůli odlesnění i nárokům areálu na energii i vodu.
Organizace Čmelák, Jizersko-ještědský horský spolek i Rodiče za klima Liberec se spojily v úsilí o ochranu přírody na Ještědském hřebenu. „Otevřený dopis proti kácení na Ještědu podepsalo zhruba 900 lidí z celé republiky, převážně z Libereckého kraje. Často k tomu psali, že budování sjezdovek je v době změny klimatu nesmysl nebo že je potřeba chránit přírodu a vodu,“ uvádí Anna Kšírová ze spolku Rodiče za klima Liberec. Jan Korytář ze spolku Čmelák pak TMR Ještěd v srpnu vyzval, aby vykácení 7 hektarů lesa kompenzovali zalesněním dvojnásobku plochy lesa, který má ustoupit sjezdovce.
Firma TMR Ještěd na nátlak veřejnosti a spolků zareagovala návrhem memoranda Ještě déle, kde se zavázala k výsadbě 20 hektarů nového lesa. „Bohužel zde došlo k nedorozumění, kdy tím firma myslela zalesnění ploch, které napadl kůrovec. Ve výsledku by se tak celková plocha lesů na území Liberce zmenšila, s čímž nesouhlasíme,“ říká Jan Korytář. Město nakonec přislíbilo, že se pokusí urychlit hledání pozemků vhodných pro výsadbu lesa, a případně zváží i nákup pozemků v okolí Liberce.
Kromě náhradní výsadby ekologické organizace dále požadují, aby byla Nová Skalka poslední sjezdovkou, která se na Ještědu buduje. „Tzv. uši, které mělo TMR v plánu po obou stranách současného areálu vybudovat, jsou nepřijatelným zásahem do lesů na Ještědu. Jsme rádi, že dnes na schůzi majitel TMR Igor Rataj deklaroval, že se tyto sjezdovky po krajích budovat nebudou,“ uvedl předseda výboru Jizersko-ještědského horského spolku Pavel Schneider.
S ohledem na energetickou náročnost celého areálu také spolky požadovaly, aby TMR využívalo energii z obnovitelných zdrojů. „Jedna sezóna provozu odpovídá roční spotřebě elektřiny obyvatel Machnína, Pilínkova a Ostašova dohromady. Areál tak přispívá ke změně klimatu, plánované využití fotovoltaiky je vzhledem k jeho rozsahu zcela okrajové. Chceme, aby se to změnilo – společnost, která deklaruje zájem o udržitelný rozvoj, nemůže jet na elektřině z uhlí,“ říká Kšírová.
Právě deklarovaná snaha o udržitelnost se dle zástupců ekologických organizací zatím v případě areálu Ještěd nepotkává s realitou. Za pravdu jim dává i stanovisko EIA, kde se píše: „Zasněžování pitnou vodou (...) tak nesplňuje kritéria trvale udržitelného rozvoje.“ Budování dalších retenčních nádrží je přitom z hlediska ochrany přírody také nežádoucí: „Retenční nádrže na umělé zasněžování rozhodně nejsou nějaké přírodní tůňky, mohly by zabírat další lesní půdu a jejich přínos pro vyváženou vodní bilanci v krajině je sporný,“ uzavírá projektant vodohospodářských staveb Schneider.
Další postup bude záležet na úspěchu hledání pozemků na výsadbu lesa na území města. „My na tom, že to bude přímo v Liberci, netrváme - klidně to může být v Libereckém kraji,“ uvádí Korytář. „Zároveň uvidíme, jak se TMR postaví k požadavkům, které jsme dnes otevřeli.“
Pro další rozvoj Ještědu je nutné hledat odpověď i na zásadní otázky, které ve svém zamyšlení všem stranám jednání poslala Zuzana Žežulková Maličká, členka iniciativy Extinction Rebellion Liberec: „Skutečný vztah k přírodě, na rozdíl od honby za penězi, v sobě nese úctu k přírodním celkům. Nepřejeme si tyto celky přetínat kácením stromů a odstřelováním skal. Úcta k přírodě se ani náhodou neprojevuje odčerpáváním čím dál vzácnější pitné vody nebo kradení vláhy z potoka do obrovských retenčních nádrží, namísto aby ji pila zvěř a rostly díky ní rostliny. My jsme taky nedělitelnou součástí přírody, a pokud bychom si to skutečně uvědomili, bylo by nám za těžko poslední její zbytky takto drancovat. Je v době klimatické změny udržitelné stavět novou sjezdovku, která se navíc bude uměle zasněžovat (ať už pitnou vodou nebo vodou z retenční nádrže)? (...)
A když se dokážou lidé spojit ve společném úmyslu – pro výstavbu sjezdovky – byli bychom schopni se spojit pro projekty reflektující nynější klimatickou krizi a podpořit trvale udržitelný rozvoj? Mohli bychom se na chvilku zabrat do prozkoumávání možností a upnout všechny síly k tomu, abychom našim dětem jako jejich rodiče, pomohli zajistit udržitelnou budoucnost?“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
