Cizí koně se nekrmí, ale je to marný, zlobí se chovatelé. I jablko nebo chleba může zvíře zabít

Občas proběhne médii nebo sociálními sítěmi smutný příběh o koni, který zemřel, protože mu někdo dal něco, co neměl. Jenže taková informace stejně jako rychle proletí, rychle zase zmizí. Lidé na ni rychle zapomenou a při dalším výletě jsou tak schopní stejně hodit neznámému koni třeba jablko nebo starou houskou. Však tohle přece koně jedí normálně, tak jim to nemůže ublížit ne?

„I jablko může koni zadělat na problém. Rodina jde kolem výběhu, uvidí koně a dá mu jablko, jenže když kolem projde takových lidí za den dvacet, tak už je to nebezpečné. Kůň je sice uzpůsoben, aby žral pořád, ale jen v malých dávkách,“ vysvětluje vedoucí jezdeckého oddílu TJ Nisa Jaroslava Drncová. A kůň si bohužel neřekne, že už mu dvě jablka stačila, a sežere všechno, co mu třeba kolemjdoucí turisté v dobré víře nabídnou.

I u svých koní za ty roky nasbírali v jablonecké jízdárně spoustu zkušeností, kdy jim někdo hodil něco do výběhu, nebo třeba přivezl posekanou trávu a bez předchozí domluvy ji ke koním prostě vysypal. „Jenže v takové trávě můžou být byliny, které koním vadí. Pokud to s námi lidé dopředu neproberou, můžou koním ublížit,“ říká členka oddílu Dana Gratzelová.

Koně nezvrací, co jednou slupne, musí projít skrz

Bohužel s koněm to není tak jednoduché jako se psem. Kůň totiž nezvrací. Ani u něj nelze zvracení vyvolat. Kdy tak jednou kůň něco sežere. Musí to projít celým trávicím traktem. „Koně mají uzpůsobený žaludek tak, že v jednu chvíli dokážou sežrat maximálně 2,5 kila jederného krmiva. To pak navíc musí projít střevem o délce čtyřicet metrů,“ vysvětluje Gratzelová.

Když dojde k tomu, že se kůň přežere, lehce vznikne kolika. Zvíře se začne válet, potit a hrozí, že se mu přetočí střevo. V lepším případě přijede ke koni veterinář, podá mu kapačky a analgetika a zvířeti se uleví. I tak se musí chovatelé připravit na výdaje v řádu několika tisíc. „V horším případě musíme koně odvézt na kliniku. Nejbližší je v Heřmanově Městci, což pro koně znamená tříhodinovou cestu ve vozíku. Pokud je nutná operace, začínají náklady někde na osmdesáti tisících,“ popisuje členka oddílu a jezdkyně. Bohužel chovatelé nemají ani moc šancí vymáhat náklady spojené se záchranou koně po viníkovi. Museli by totiž osobu, která koně krmila, chytit přímo při činu a ještě dokázat, že zvířeti dala nepřiměřené množství.

Jedno špatné krmení může přinést doživotní následky

Pokud kůň přežije, do konce života se musí kontrolovat. „Před mnoha lety jsme tu měli koně, který dostal koliku a dle veterináře měl zauzlovaná střeva, takže nezbývalo než koně odvézt na jatka. Tehdy jsme ale nemohli rychle sehnat auto. Vydali jsme se s koněm pěšky a on zemřel před panelákem,“ vzpomíná na smutnou událost vedoucí oddílu.

Zauzlení střev ale není to jediné, co koni po pozření nevhodného krmiva nebo krmiva v nepřiměřeném množství hrozí. Může se objevit alergická reakce nebo se může schvátit. „Kdysi se nám schvátila kobyla. Utekla, sežrala bednu ovsa a došlo ke schvácení kopyt. Měla velké štěstí, že přežila. Ale už jsme ji nemohli využít do sportu,“ říká Drncová. 

Bohužel lidé nejsou nepoučitelní a často je nezastaví ani cedule, upozorňující na to, že by zvířatům neměli nic dávat. A tím to nekončí. Někdy lidi nezastaví ani ohrada a klidně vlezou za koněm, třeba aby si ho pohladili. „Bohužel si lidé neuvědomují, že se může jednat o mladé koně, kteří si budou chtít hrát, nebo se čehokoliv leknou a velmi lehce může dojít k vážnému zranění,“ dodává Drncová.

Tématu nevhodného krmení zvířat se věnuje například i skupina na facebooku Prosím, nekrmit.