Liberecký kraj bude jednat s ministerstvem životního prostředí (MŽP) o žalobě na Polsko s návrhem na vydání předběžného opatření za porušení evropské legislativy kvůli povolení další těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Měření České geologické služby potvrdila úbytek vody podél hranice, zejména v oblasti Uhelné. Voda ve vrtech tam stále klesá, i když jsou třeba vyšší srážky, je patrné, že na to klimatické změny nemají přímý dopad, řekl radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu, už teď přitom z dolu kvůli těžbě odčerpávají tisíce metrů krychlových vody. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů.
V Česku je nejblíž právě Uhelná, ale také Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Česká geologická služba v oblasti dlouhodobě hladinu spodní vody sleduje. K původním 18 vrtům přibylo loni na jaře dalších 27. Loni na podzim tam Státní podnik Diamo vybudoval síť 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy. U hranic je i stanice, která sleduje prašnost. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk také pravidelně měří hluk z Turówa.
Liberečtí krajští radní teď chtějí podpořit vznik mezinárodní komise, která bude dlouhodobě porovnávat výsledky měření jednotlivých zemí a situaci na území Česka, Polska a Německa sledovat. Scházet by se měla minimálně jednou ročně. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) nelze podle dosavadních měření vyloučit, že bude v budoucnu nutné zajistit vodu pro příhraniční oblasti vodovodem. „O způsobu, jak to provést, jednáme se všemi dotčenými stranami. Po polské straně požadujeme, aby se na nákladech podílela," zdůraznil hejtman.
Jako projev dobré vůle ze strany polského investora žádá Liberecký kraj také přípravu a vybudování zemního valu a zelené stěny, která by měla obyvatele Uhelné ochránit před zvýšenou prašností a hlukem. „Jednalo by se o zemní val s ochrannou zelení podél silnice Opolno-Zdrój - Sienawka, který by měl měřit zhruba jeden kilometr," dodal Půta. Bez tohoto ochranného valu budou mít totiž obyvatelé malé příhraniční obce za pár let výhled přímo do těžební jámy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
