Obnova jindřichovického kostela byla zařazena do programu záchrany architektonického dědictví

Kostel Nejsvětější Trojice dlouhá léta chátral a byl v havarijním stavu, kdy dokonce hrozilo jeho částečné zřícení. Jindřichovice se proto rozhodly kostel zachránit a převzaly si jej do vlastnictví. Poté proběhly ty nejnutnější práce, v jednu chvíli dokonce museli místní hasiči sundat kříž na věži, který se mohl při větším větru zřítit. Kříž už je ale zpátky a je tak symbolem toho, že kostel se postupně dostává do formy.

Další dobrou zprávou je, že obnova památky byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví, kam se dostala už v roce 2018. „Díky příspěvku z Programu došlo k opravě krovu lodi a výměně střešní krytiny, zabezpečení stropu lodi, opravě střechy kostelní věže a opravě jejího vnějšího pláště včetně nátěru a opravy výplní. V dalších etapě je plánována oprava fasády lodě a presbytáře,“ řekl Petr Freiwillig z libereckého památkového ústavu.

Na záchranu kostela byla vyhlášena i sbírka, při které se vybralo 228 tisíc korun. „To si zaslouží velký obdiv, pokud si uvědomíme, s jakými problémy se malé obce v pohraničí a jejich občané potýkají,“ dodal památkář.

Stavební konstrukce farního kostela Nejsvětější Trojice jsou s velkou pravděpodobností středověkého původu. První zmínku o něm datujeme k roku 1346. Tehdejší podoba kostela ale není v pramenech dochována jednoznačným popisem. „Z povahy udržovacích prací zanesených v kostelních účtech lze usuzovat na jednolodní stavbu, s věží krytou dřevěnou nástavbou a zastřešením. Jako pozdně gotické jsou stavebněhistorickým průzkumem interpretována obvodová zdiva lodě, severního přístavku a spodní poloviny věže,“ řekl Freiwillig. Současnou barokní podobu kostel získal v letech 1717–1729, kdy proběhla zásadní rekonstrukce objektu. Poté se pokračovalo zejména interiérovými úpravami. Ve druhé polovině 20. století se kostel postupně dostal do havarijního stavu.

Na záchranu kostela už Jindřichovice získaly necelých pět milionů korun. Téměř dva miliony dala ze svého rozpočtu sama obec. „Na malou obec to není zrovna málo,“ okomentoval starosta Pavel Novotný.

Zmíněných 228 tisíc korun pak bylo použito například na pozlacení kříže na věži kostela nebo na obnovu kostelních hodin. Podle starosty totiž peníze ze sbírky nejdou použít na opravy havarijních stavů. „Pozlacení kříže nebo natření vrchním nátěrem je vedle jeho instalace a řádného upevnění v 25metrové výšce rozdíl řádově 10 až 20 tisíc korun marginální částkou. Celému kostelu ovšem dává úplně jiný rozměr,“ dodal starosta.