Sčítání je jednou z nejstarších statistických akcí vůbec. Jeho historie v českých zemích sahá až do středověku. Pravidelná sčítání lidu v českých zemích však stanovil až patent císařovny Marie Terezie z roku 1753. Za první moderní sčítání je pak považováno to z roku 1869.
Historie sčítání v českých zemích sahá až do středověku, kdy se prováděly soupisy obyvatel k vojenským a daňovým účelům. Za první velké sčítání lze označit Soupis obyvatelstva Čech podle víry z roku 1651, který se uskutečnil z podnětu církve a informoval o pokročení rekatolizace.
Pravidelná sčítání lidu v českých zemích však stanovil až patent Marie Terezie z října 1753. Tím se nařizovalo sečtení všeho obyvatelstva a jeho rozlišení podle pohlaví, věku a stavu. První soupis pak byl proveden na jaře 1754 a konal se současně a jednotně na celém území habsburské monarchie. Soupis byl také prvním svého druhu v Evropě a Marie Terezie tak položila počátky novodobého sčítání obyvatel.
Za první moderní sčítání je považováno to, které zachycuje stav k 31. prosinci 1869. To ukázalo, že Čechy, Morava a Slezsko v dnešních hranicích měly 7 617 230 obyvatel, od tohoto roku jsou také data veřejně publikována. Rakouský zákon poté stanovil pro sčítání desetileté lhůty, konalo se vždy ke konci roku končícího nulou, případně na začátku roku následujícího. Tuto zvyklost od monarchie převzalo nově vzniklé Československo a pokračuje až dodnes. Rakousko-uherské úřady zjišťovaly státní příslušnost, rodinný stav, vyznání a od roku 1880 také kulturní úroveň (gramotnost) a řeč.
Také po vzniku republiky se pokračovalo ve sčítání lidu. Výjimku tvoří válečný rok 1940. Celkem se uskutečnilo sedmkrát, a to v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991. První československé sčítání se konalo 15. února 1921, počet obyvatel tehdy činil 13 003 446 (v českých zemích 10 009 587). Za deset let do 1. prosince 1930 přibyl takřka milion lidí (celá republika měla 13 998 497 obyvatel, česká část 10 674 386).
Sčítání plánované na rok 1940 se nakonec nekonalo. Jeho zrušení v tehdy okupované a okleštěné zemi odůvodnili čeští politici a demografové nepřipraveností. Hlavním důvodem však podle všeho byla snaha neposkytnout okupantům podklady pro válečné hospodářství. Po válce se sčítání konalo v roce 1950, o jedenáct let později se poprvé propojily údaje o obyvatelstvu, domácnostech, bytech a domech a zpracování se provádělo podle místa trvalého pobytu.
Sčítání se po válce konala zhruba v desetiletém rytmu. Čechoslováci se sčítali také v letech 1970, 1980 a naposledy se federální sčítání konalo v roce 1991. V roky s jedničkou na konci pak zjišťovala vybrané statistické údaje o svých obyvatelích i Česká republika, a to zatím dvakrát, tedy v letech 2001 a 2011. Letošní sčítání je třetí za dobu existence samostatné ČR a druhé, kdy budou moci lidé odevzdat údaje po internetu. Což je i kvůli epidemii koronaviru preferovaná varianta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
