Počasí dnes13 °C, zítra19 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Skleníky u Bogatynie nebo silnice do Žitavy. Spory s Poláky nejsou jen kvůli Turówu

Spor o hnědouhelný důl graduje, v médiích se objevují silné výroky, delegace obou zemí jednají o jeho budoucnosti. Soužití s našimi severními Poláky ale není jen jediný spor o Turów. V minulosti se řešila naříklad silnice z Hrádku do Žitavy, která měla vést právě přes Polsko nebo skleníky v Bogatynii, jejichž zář je někdy vidět až v Liberci. Řada sporů se ale týká obou zemí, nejen Liberecka.

Dopravní spojení Libereckého kraje s německou Žitavou

  • V říjnu 2004 se poslanci polského Sejmu postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Přijali rezoluci, ve které vyzvali vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice. Podle plánů měla silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale báli toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Rychlejšího silničního spojení se nakonec ČR a Německo v této oblasti dočkaly o deset let později, kdy se nejprve v roce 2013 otevřel most z polského Porajówa do Žitavy a poté v červenci 2014, nový úsek české silnice I/35 kolem Hrádku nad Nisou.
  • Komplikovanější zůstává na česko-polsko-německém Trojmezí situace na železnici. Trať z Liberce do Žitavy patří k nejstarším v Libereckém kraji; až do konce druhé světové války vedla trať jen českým a německým územím, po roce 1945 se ale malý úsek na východ od Lužické Nisy stal majetkem Polska. Právě tato část už léta brání rychlému spojení mezi ČR a Německem a samosprávy ze všech tří zemí marně usilují o modernizaci úseku a obnovení zastávky v Polsku. Zatímco česká i německá trať byla opravena a umožňují vlakům jezdit i stokilometrovou rychlostí, polský 2,7 kilometru dlouhý úsek je v tak špatném stavu, že tam vlaky musí jezdit maximálně 40 kilometrů v hodině.

Skleníky u polské Bogatynie

  • Moderní skleníky o rozloze deseti hektarů, které polská společnost vybudovala na místě obdobných starších zařízení v těsné blízkosti elektrárny Turów, obtěžovaly v noci světlem široké okolí. V roce 2015 bylo světlo ze skleníků vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů, podle měření svítily v noci podobně jako stotisícový Liberec. Přemíra světla z Polska ohrožovala i Jizerskou oblast tmavé oblohy, která byla v Libereckém kraji vyhlášena v roce 2009 jako první v Evropě. Na přemíru světla si stěžovali také obyvatelé nedalekého Saska, problém se proto řešil na vládní úrovni. Firma nakonec skleníky vybavila účinným zastíněním, i později se nicméně objevily stížnosti na světlo, které z nich vycházelo v přechodném období mezi rozsvícením a zatažením rolet, které může trvat desítky minut.

Důl Turów

  • Asi nejvážnější česko-polský spor z poslední doby se týká těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Česká strana se obává například o zásoby pitné vody na Liberecku, v listopadu 2019 vydalo české ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu. Loni v březnu nicméně polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu v Turówě o šest let a letos v dubnu mu prodloužilo povolení k těžbě až do roku 2044.
  • ČR letos v únoru podala kvůli rozšiřování těžby v dole Turów na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU, její součástí je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. V květnu soudní dvůr rozhodl, že Polsko musí okamžitě přestat v dole těžit, a to až do vynesení konečného rozsudku. Polský premiér Mateusz Morawiecki to ale odmítl s tím, že přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny by bylo "ekologickou a energetickou katastrofou". Tento týden proto vyměřil Soudní dvůr EU za neukončení těžby Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně, a to až do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu.
  • Předseda polské vlády Morawiecki poté Českou republiku obvinil, že se v řešení sporu chová "absolutně bez dobré vůle". Polský premiér kvůli sporu kolem Turówa zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti, kterého se ve čtvrtek zúčastnil i český premiér Andrej Babiš (ANO). Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila. Mluvčí polské vlády ale ve čtvrtek uvedl, že kabinet počítá s tím, že rozhovory v krátké době dospějí k dohodě.

Spor o kvalitu potravin

  • Sérii zpráv o problematické kvalitě polských potravin zahájila v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí. V roce 2013 se na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí.
  • V minulosti veterináři také opakovaně našli salmonely v kuřecím, krůtím i vepřovém mase dovezeném z Polska. Asi největší případ z posledních let se týkal vajec - v říjnu 2016 zakázala Státní veterinární správa (SVS) na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF prodej 3,5 milionu polských vajec, které mohly obsahovat bakterie salmonelózy. Případy salmonely v mase se objevily i v roce 2017, kdy česká inspekce zjistila množství pesticidů v jablkách a zelenině dovezené z Polska. V srpnu 2017 pak vypukl skandál s miliony vajec kontaminovaných jedovatým fipronilem, která se z polských chovů dostala na trhy v několika zemích Evropy včetně ČR a Slovenska.
  • Na podzim 2012 pro změnu Polsko (a Slovensko) dočasně zakázalo dovoz tvrdého alkoholu z ČR v souvislosti se sérií smrtelných otrav metanolem. Na následky otravy nebezpečným alkoholem zemřelo v Polsku několik lidí.

Spor o kontrolu dovážených potravin

  • Koncem roku 2014 si polský ministr zemědělství Marek Sawicki stěžoval, že české dozorové orgány uplatňují vůči potravinám dováženým z Polska nepřiměřeně přísné kontroly. Polsko kvůli tomu dokonce zvažovalo podání stížnosti Evropské komisi. Česká strana diskriminaci polských producentů od počátku popírala. Spor se zklidnil po prosincové schůzce Sawického s jeho českým protějškem Marianem Jurečkou. Polský ministr zemědělství po setkání prohlásil, že jeho země považuje spor za uzavřený.

Kontroverzní reklama

  • Počátkem prosince 2014 vznesla polská ambasáda v Praze oficiální protest proti reklamnímu spotu české pobočky telekomunikační firmy T-Mobile, v němž nepoctivý polský obchodník prodal českému zákazníkovi nekvalitní mobilní telefon. Velvyslankyně Gražyna Bernatowiczová to označila za "zjednodušující a skandalizující" způsob prezentace Poláků. T-Mobile následně vysílání zmíněné reklamy zastavil. Za neetický označila spot i arbitrážní komise české Rady pro reklamu.

Hodnocení článku je 86 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Facebook/Martin Půta

Štítky ČR, Polsko, vláda, uhlí, spory, skleníky, silnice, Žitava, Důl Turów, Bogatynia, Liberecký kraj, těžba, skleník, Hrádek nad Nisou, Česko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Dagmar Fejglová

Co udělat na trati oblouk? :.)

Středa, 29. září 2021, 14:14Odpovědět

Tomáš Tomeš

Řekl bych, že chybí trať mezi Jeseníkem a Krnovem.

Neděle, 26. září 2021, 09:03Odpovědět

Skleníky u Bogatynie nebo silnice do Žitavy. Spory s Poláky nejsou jen kvůli Turówu  |  Společnost  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.