Liberec udělil in memoriam čestné občanství Antonínu Pavlu Kejdanovi, který byl od roku 1989 spjatý s místní františkánskou komunitou. Slavnostní akt se konal v kostele sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích, o jehož obnovu se zasloužil. Třetí leden byl vybrán záměrně, kdy by se dožil 90 let.
Pavel Kejdana, známý také jako otec Antonín, se narodil 3. ledna 1932 ve vesnici Nízký Dřevíč (dnes Velký Dřevíč) u Hronova ve východních Čechách. Zemřel 9. prosince 2020. Na čestného občana ho navrhl a dnes přednesl i laudatio Jan Berki. „Možná by s tím (oceněním) ani nesouhlasil. Myslím, že by ho to potěšilo, že k němu Liberec cítí takovou úctu, ale jeho přirozená skromnost by mu bránila v tom ho nějak okázale přijmout," řekl Berki.
Za minulého režimu patřil Kejdana mezi pronásledované, jeho životní příběh je zpracován i v Paměti národa. Po vojně u TP (Technické prapory), kam byly zařazovány politicky nespolehlivé osoby, se v roce 1958 připojil k "podzemní“ řeholní komunitě v Roztokách u Prahy, kde se začal teologicky vzdělávat. V roce 1961 byl kvůli tomu zatčen a ve vězení byl devět měsíců. Po propuštění pokračoval ve studiu a přípravě na duchovní činnost. V roce 1968 byl tajně vysvěcen na kněze a o rok později začal působit v duchovní správě. Prošel vícero farnostmi v okolí Liberce, 16 let sloužil v Hrádku nad Nisou a nedaleké Chrastavě.
V Liberci začal působit v roce 1989 a zažil zde v témže roce i sametovou revoluci. Patřil mezi účastníky besed ve stávkujícím Šaldově divadle a před zaplněným náměstím u radnice v Liberci přečetl prohlášení kardinála Františka Tomáška. Po revoluci se otec Antonín dál věnoval duchovní správě i řeholnímu životu. Podle Berkiho především díky němu byl opraven a znovu vysvěcen kostel sv. Antonína Paduánského a zasloužil se také o opravu dalšího poutního kostela U Obrázku. Berki ho vnímá jako vzor poctivého a láskyplného člověka, který pomáhal lidem bez domova či v tíživé sociální situaci.
Od roku 1853 udělil Liberec čestné občanství 46 lidem, Kejdana je teprve čtvrtý ze zástupců církve a první za posledních 135 let. V roce 1857 se čestným občanem stal opat Strahovského kláštera Hieronymus Baron Zeidler, v roce 1872 řádový kněz Thaddäus Kotzura a v roce 1887 duchovní Adolf Würfel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
