Masožravá láčkovka je světovým unikátem. Liberecká botanická zahrada ji pěstuje jako jediná

Původním a jediným domovem láčkovky rádža je hora Kinabalu na Borneu. V současné době je tato rostlina kriticky ohrožená. „Je chráněna mezinárodní konvencí,“ uvedl ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička. Podle něj láčkovku ohrožuje nelegální sběr rostlin, úbytek přirozeného prostředí i jev El Niño.  Přestože žádný z těchto faktorů neovlivňuje láčkovku v prostorách botanické zahrady, péče o ni není jednoduchá. „Její pěstování je jedno z nejobtížnějších,“ komentoval Studnička.

„Budeme rádi, když budou návštěvníci v mnohem větším počtu objevovat unikáty liberecké botanické zahrady,“ konstatovala náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová. Přestože láčkovka může působit jako nemilosrdný zabiják hmyzu i drobných obratlovců, kteří se jí připletou do cesty, je svému okolí i prospěšná. Zejména malým savcům poskytuje zdroj nektaru, který mohou olizovat z víčka láčky. Do láčky se tak naopak dostávají exkrementy bohaté na dusík a fosfor. V této symbióze žije láčkovka s tanou horskou nebo krysou baluskou. 

Jedinečnou rostlinu popsal v roce 1859 botanik a ředitel Královské botanické zahrady v Kew u Londýna Joseph Dalton Hooker. Při tom si vzpomněl na svého přítele Jamese Brookea, který se stal prvním bílým rádžou ze Sarawaku. Tento titul obdržel v roce 1841 poté, co zajistil ostrov Labuan pro britskou vládu.