Soud zamítl nárok rodu Walderode na zkonfiskovaný majetek. Zámek Hrubý Rohozec tak nedostane

„Rozsudek okresního soudu potvrzujeme v celém rozsahu," řekl soudce senátu krajského soudu Jan Fifka. Senát odvolacího soudu upozornil, že je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku.

Na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci. Mezi žalovanými jsou například Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1,6 tisíce stran.

Právní zástupce rodu Roman Heyduk včera v závěrečné řeči navrhl, aby soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému posouzení. Novinářům řekl, že proti rozhodnutí krajského soudu podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

„Nejvyšší soud nám to pravděpodobně odmítne, poté máme právo to podat k soudu ústavnímu. Ústavní stížnost se musí podat proto, že jsou tady dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu a jedno rozhodnutí Ústavního soudu, která jsou protichůdná. Jediný, kdo má právo do toho vnést jasno, je Ústavní soud. Proto se to bude podávat, aby bylo jasno, kdo má pravdu," řekl Heyduk.

Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok roku Walderode na majetek loni v prosinci zamítl. Proti rozhodnutí semilského soudu se odvolala žalobkyně Johanna Kammerlanderová. Původě v září 2017 ale okresní soud nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a věc vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem. Sílu změnit toto rozhodnutí má podle semilského soudce Michala Poláka pouze Ústavní soud. Po pravomocném skončení nynějšího řízení tedy kauza s největší pravděpodobností skončí před ústavními soudci.