Podle odborníků může být levnou prevencí proti lesním požárům rozšíření velkých kopytníků. Informovala o tom nezisková organizace Česká krajina v souvislosti s požárem v Národním parku České Švýcarsko a nedávným zásahem hasičů ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku.
„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou travou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ uvedl v tiskové zprávě Miloslav Jirků z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky.
Podle neziskové organizace mohou být pastvy prevencí před případným opakováním požárů i na některých plochách Národního parku České Švýcarsko, které sežehly plameny. Miloslav Jirků upozornil na to, že spálená místa začnou rychle zarůstat expanzivními druhy trav. Jeden z nich se v průběhu léta stává v podstatě stojícím senem.
„Suché porosty vysokých trav jsou známé svou vysokou hořlavostí a bývají často místy, kde se šíří požáry na velkých plochách. Velcí kopytníci by tato rizika mohli minimalizovat, jelikož právě třtina a jiné druhy vysokých trav jsou jejich hlavní potravou,“ popsal Jirků.
O tuto protipožární prevenci se mohou kopytníci starat v přírodních rezervacích či bývalých i aktivních vojenských porostech. Jako příklad uvedli odborníci polský vojenský prostor Drawsko, kde žijí zubři. Areál ke svým cvičením často využívají i armády NATO.
Velcí kopytníci, jako jsou zubři, divocí koně či šlechtění pratuři, jsou schopni spásat i neúživné a expanzivní druhy trav. K těmto účelům nelze využít hospodářská zvířata. Nezisková organizace upozornila, že velcí kopytníci představovali po stovky tisíc let přirozenou ochrany krajiny před rozsáhlými požáry. S jejich vyhubením v krajině podle organizace došlo k nárůstu lesních požárů.
„Není to nic překvapivého. Například v USA a Kanadě pochopili již před desetiletími, že nejlepší formou prevence požárů je snížení množství potenciálního paliva. Pokud je v krajině přítomen krajinotvorný fenomén v podobě velkých býložravců, který z ní odčerpává palivo v podobě suché trávy, hoří v přírodě méně. A když se tak stane, tak na výrazně menších plochách. Nejde přitom jen o spásání suché trávy, ale také o stezky vyšlapané kopytníky, které křižují krajinu a často šíření ohně zastaví,“ dodal Jirků.
Zároveň má jít podle odborníků o levnou a funkční záležitost bez dalších investic. „Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ přidal Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.
Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje se zástupci Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky či Botanické zahrady hlavního města Prahy a dalších odborných institucí. Organizace dlouhodobě usiluje o návrat zubrů, divokých koní nebo praturů do volné přírody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
