Na Ještědu už zasněžují, areál schytal kritiku. Prostředky nejdou ze státních dotací, říká jeho ředitel

Pod příspěvkem o zasněžování jsou desítky komentářů, některé přípravu na sezonu ocenily, v drtivé většině ale byly negativní. „Zamyslete se nad tím, jestli je tohle třeba, když příští týden mají být ještě teploty ke dvaceti stupňům. Ne, na začátku října fakt není zima za rohem a vy jen zcela nesmyslně provokujete,“ uvedla například Hanka Svačinková.

Jenže podle Hanuše Ještěd začal v říjnu zasněžovat i loni. „Stejně jako v minulých letech jsme i letos v měsíci říjnu zahájili výrobu technického sněhu ze zařízení Snow Factory,“ uvedl. Podle něj jde o technologii, která je schopna vyrábět technický sníh i při plusových hodnotách. „Vyrábíme sníh s patřičným předstihem do velkých deponií, které zajistí dostatek sněhu v dolních částech střediska, abychom mohli zahájit zimní sezónu v požadovaném termínu a nabídli návštěvníkům co nejlepší podmínky pro lyžování,“ dodal.

Ten odmítl názory dalších diskutujících, že provozovatel pro výrobu sněhu využívá chemikálie. „Stejně jako u konvenční výroby technického sněhu sněžnými děly či tyčemi, je i v případě Snow Factory jedinými vstupními médii voda, které je v zařízení nejprve zmrazena na požadovanou teploty a následně v podobě ledových šupin tlačena potrubím na samotnou sjezdovku,“ vysvětlil.

Kritikům ale nejde jen o samotnou výrobu sněhu, ale také o aktuální dobu, kdy k ní dochází. „Zatímco lidem říkáme, aby si ztlumili topení, tak skiareál v klidu vyrábí sníh, což není úplně něco, co by nyní byla největší nutnost,“ myslí si například liberecký zastupitel Jaromír Baxa (Zelení).

Skiareály jako bazény

Ještěd ale podle ředitele zasněžené sjezdovky potřebuje pro své podnikání. „Stejně tak, jako například bazény nebo jiná sportoviště potřebují pro zabezpečení svého provozu a obživu elektrickou energii, stejná situaci platí i pro lyžařské areály,“ řekl.

Upozornil také, že na areál je navázaná řada dalších podnikatelských odvětví. „Každá jedna koruna utracená v lyžařském středisku znamená sedm korun právě v těchto navazujících odvětvích jako je ubytování, gastronomie a další služby. Toto v České republice platilo vždy a bude i nadále,“ doplnil.

Na další aspekt zasněžování upozornil další zastupitel Jindřich Felcman (Zelení). „Na to, že provozovatel skiareálu naprosto ignoruje klimatickou změnu, jsme si zvykli. Ale že ignoruje i energetickou krizi a válku na Ukrajině, to už je podle mě další argument pro to, že to není podnikatel, který chápe, jak funguje svět,“ uvedl.

Podle Felcmana podnikání provozovatele platí občané ze svých daní. „Spotřebovávají elektřinu a budou využívat úplně stejné cenové stropy na drahou elektřinu jako všichni ostatní. Jako firma teď navíc neplatí poplatek za obnovitelné zdroje energie,“ dodal.

Hanuš ale uvedl, že Ještěd státní dotace ve formě zastropování cen nevyužívá. „Díky organizační struktuře našeho nadnárodního holdingu Tatry Mountain Resorts, a na rozdíl od řady menších provozovatelů areálů, se nemůžeme spolehnout na zastropované ceny energií pro malé a střední velkoodběratele. Vynaložené prostředky nejen na zasněžování jdou tedy čistě z našich zdrojů, a nikoliv ze státních dotací,“ vysvětlil.

Cena je nižší než loni

Ještěd navíc podle něj od října přešel na spotový nákup energie. „Nemáme tedy fixně danou cenu, se kterou bychom mohli alespoň střednědobě plánovat, a jsme odkázáni na aktuální tržní podmínky,“ řekl.

Ceny energií jsou nyní podle něj výhodné. „Konkrétně v posledních dnech je cenová hladina elektrické komodity poměrně příznivá, takže toho využíváme především v těch hodinách, kdy je cenová hladina nejníže – kolikrát i pod úrovní stejného období v minulém roce při fixních cenách,“ vysvětlil Hanuš, proč areál vyrábí sníh do zásoby s takovým předstihem.

Energetickou krizi podle Hanuše v areálu vnímají a řeší. „Bojujeme s ní úplně stejně, jako další průmyslová odvětví. Logicky se snažíme hledat energetickou úsporu provozu všude jinde tam, kde je to alespoň trochu možné, například vytápěním prostor nebo svícením," uzavřel.