Cesta vlaku mířícího na nádraží ve Stráži nad Nisou nebyla ve středu 21. června ničím neobvyklá. Svítilo slunce, ve vlaku jelo asi pětašedesát lidí, obvyklých cestujících a školáků mířící na výlet. Strojvedoucí Jaroslav Fejt znal cestu jako své boty, ostatně po trati jezdil s přestávkami pěknou řádku let. Tentokrát ale přišlo něco nečekaného. Vlaku vjel na přejezdu do cesty náklaďák vezoucí na návěsu bagr.
Jaroslav Fejt ho zahlédl, když vlakem vyjel ze zatáčky. Bylo mu jasné, že se srážce nevyhne. Zachoval se ale duchapřítomně. Spustil brždění a utíkal varovat cestující. Svou reakcí možná zachránil lidské životy a nejméně mnoho cestujících uchránil před vážnými zraněními. I proto je jeho čin neobyčejným.
Středa, 21. června 2023, 15:19
Na železničním přejezdu ve Stráži nad Nisou došlo ve středu 21. června před 14. hodinou ke střetu osobního vlaku s náklaďákem, který převážel na přívěsu bagr. Osobní vlak cestující mezi Frýdlantem a Libercem byl plně obsazený, 21 cestujících, včetně...
„V prvním zlomku vteřiny nevěříte, že tam ten kolos vůbec vjíždí a ve druhém zlomku vteřiny si říkáte, že tam nechcete zůstat. Že uděláte všechno, co je potřeba a utíkáte pryč,“ popisuje své pocity těsně před srážkou strojvůdce. Na přesný průběh toho, co přesně dělal, si dopodrobna nevzpomíná, jen útržkovitě, protože byl z celé situace zaskočen, překvapen a šokován.
„Pamatuji si, že jsem zavedl rychločinné brždění, zahoukal jsem a utekl, abych tam nezůstal. Měl jsem údajně zakřičet, aby si všichni lehli na zem, protože tam byl ten bagr. Já si to ale pamatuji útržkovitě, protože se to všechno seběhlo strašně rychle,“ přibližuje Fejt a pokračuje: „Jak jsem vběhl do vagónu, stihl jsem se akorát chytit madel a v tom přišel náraz. Všechen tisíciletý prach se zvedl a pak to začalo. Volali jsme složky, proběhl jsem vlak, jestli není těžké zranění, někdo nepotřebuje pomoc, komunikoval s operačním důstojníkem.“
Ocenění pro strojvůdce
Za rychlou a správnou reakci zachraňující životy obdržel strojvedoucí Jaroslav Fejt poděkování od Vladimíra Richtra, radního pro zdravotnictví Libereckého kraje.
Za záchranu lidských životů jej ocenila také Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje.
Podobnou nehodu zažil za dvacet čtyř let u drah a za dvacet let praxe strojvůdce vůbec poprvé. Těžko se podle něj lze na něco takového připravit, ale jak říká, každý jeho kolega by reagoval stejně.
Trať před přejezdem, kde k nehodě došlo, nejprve vede úvozem, pak následuje oblouk, ale podle strojvůdce je okolí zarostlé, a tak příliš rozhled není a přejezd je vidět na poslední chvíli.
„Já jsem viděl náklaďák, jak je dva až tři metry před přejezdem. Počítáte s tím, že zastaví, ale nezastavil a pokračoval dál, tak jsem reagoval, jak jsem reagoval. S tím, že nezastavil a pokračoval dál jsem nepočítal,“ líčí Fejt.
Osobní vlak jel v tom okamžiku rychlostí zhruba 73 kilometrů v hodině a při této rychlosti je zábrzdná vzdálenost 700 metrů. Jaroslav Fejt dokázal svou okamžitou reakcí zastavit vlak na nějakých 250 metrech, ale jak sám podotkl, i díky tomu, že byly dobré adhezní podmínky, kdyby byly horší a koleje smekaly, brzdil by vlak mnohem delší dobu.
Jaroslav Fejt jezdí na trati pravidelně a jezdí často s vlaky také na Frýdlantsku a Tanvaldsku. V minulosti vedl vlakové soupravy i na Pardubicku a Ústecku. Na své práci má nejraději když všechno funguje a nejsou problémy.
Jaroslav Fejt pochází doslova z nádražáckého klanu. Jeho otec byl rovněž strojvůdce, strýc také, děda pracoval jako přednosta stanice a babička jako signalistka.
Vlakovou nehodu zažil také jeho otec. „Byla to velká nehoda dvou nákladních vlaků v osmdesátém prvním roce pod Rádlem. Měl velkou kliku, že ho to tam nerozmačkalo, utekl do strojovny. Brzy se ale vrátil zase do práce a dojezdil to do důchodu,“ dodává čtyřiačtyřicetiletý strojvůdce, který už nyní také opět řídí vlaky. Po osobní zkušenosti ze Stráže nad Nisou se vrátil zpátky do práce po patnácti dnech oddechu.
Foto Blanka Freiwilligová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
