Počet divočáků nakažených africkým morem stoupl v Libereckém kraji na padesát

V červenci laboratorní rozbory potvrdily nákazu u tří uhynulých prasat nalezených v katastrálním území Horní Pertoltice a dvou ulovených v Raspenavě a v Poustce nedaleko Frýdlantu.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, nástup příznaků a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou být ale jejími přenašeči.

První případ v Libereckém kraji je z loňského prosince, kdy byl infikovaný uhynulý divočák nalezen u Jindřichovic pod Smrkem nedaleko hranic s Polskem, odkud se do ČR nákaza zřejmě rozšířila. S africkým morem prasat se potýká i třetí stát v oblasti zvané Trojzemí, tedy Německo. Jeho spolkový stát Sasko, jenž sousedí s Libereckým krajem, chce kvůli šíření nákazy vyhubit takřka všechny divočáky ve svých ochranných koridorech fungujících jako bariéra kolem zamořených oblastí. Zaměřit se chce nejprve na východní část koridoru u hranic s Polskem, odkud se AMP do Saska šíří. V Sasku bylo do konce června potvrzeno 2223 případů.

V Libereckém kraji jsou v souvislosti s nákazou zavedena dvě takzvaná vymezená pásma II, která veterináři vytyčili kolem míst nálezů nakažených zvířat - jedno je na Frýdlantsku a druhé na Českolipsku. Pásma zahrnují dohromady katastry 42 obcí na území o rozloze zhruba 460 kilometrů čtverečních. Obklopuje je nárazníková oblast zvaná uzavřené pásmo I, které zahrnuje 168 katastrálních území o rozloze přes 1200 kilometrů čtverečních a sahá od česko-polské hranice až za Máchovo jezero. V celé oblasti mohou divočáky lovit jen předem proškolení lovci a každý ulovený kus musí být vyšetřen na africký mor.