Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. To je první, co člověka napadne, když si vyslechne příběh jednoho z nejúspěšnějších ředitelů středních škol v Libereckém kraji, Miroslava Kudrny. Kultivovaný, zodpovědný a cílevědomý čtyřicátník, který pevnou rukou už šestým rokem vede Střední školu hospodářskou a lesnickou ve Frýdlantě, býval totiž svým vlastním opakem. To, že nakonec bude ředitelem školy, kterou prošel v době své puberty spíš jakoby v mlhách, protože ho více než studium zajímal neřízený studentský život, ho tenkrát nenapadlo ani ve snu.
Když se dnes zeptáte Miroslava Kudrny na to, jestli dříve toužil věnovat se zemědělství nebo hospodářství, jen se směje. „Moji předci měli sice někde na Kolínsku hospodářství, ale to už je dávno a jako ostatním jim ho sebrali komunisté. Takže na žádný statek jsem nejezdil. Doma jsme sice měli zahrádku, ale tu jsem jako dítě i teenager z duše nenáviděl. Takže ne, po tom jsem dřív opravdu netoužil,“ říká. Vzpomíná také na pěstitelské práce, které měli žáci základní školy v té době povinné. „Paní učitelka Švandová, která nás na pozemky tenkrát na základní škole měla, mi dala za úkol vyplet záhon s mrkví. Její přání jsem splnil precizně. Jen místo plevele jsem vytrhal mrkev. Já tehdy fakt nevěděl, jak vypadá,“ dodává s úsměvem.
Když si v roce 1996 vybíral střední školu, rozhodoval se mezi průmyslovkou v Liberci a Střední zemědělskou školu a Obchodní akademií ve Frýdlantu. „Jsem přesvědčený, že tenkrát vyhrála lenost. Nechtělo se mi do školy dojíždět do Liberce a tak jsem se přihlásil na zemědělskou školu ve Frýdlantu, na obor Agropodnikání, kam mě vzali. Ještě v prvním ročníku a části druhého jsem učení bral poměrně vážně, i když jsem netoužil být premiantem. Stačila mi pohodlná trojka. Pak ale přišel třeťák a čtvrťák a nad studiem zvítězil studentský život, který byl tenkrát opravdu divoký,“ popisuje. Přesto se mu nakonec podařilo složit maturitu a přihlásit se k přijímacím zkouškám na Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
„Tehdy už jsem věděl, že bych se na svoji domovskou střední školu chtěl jednou vrátit jako učitel a taky jsem tím svým učitelům vyhrožoval. Myslím ale, že tomu moc nevěřili. Jenže člověk míní… Má přítelkyně a později i manželka, se kterou jsem dodnes, tehdy otěhotněla a tak na denní studium nebylo ani pomyšlení. Postavil jsem se k té situaci čelem, našel si zaměstnání a začali jsme spolu žít a vychovávat syna Filipa, který se nám narodil,“ vypráví Miroslav Kudrna.
Svého vysokoškolského snu se ale nevzdal. „V té době jsem se snad z neřízené střely stal zodpovědným rodičem a taky člověkem. Vysokou školu jsem proto vystudoval dálkově při zaměstnání podnikového ekologa v jedné z firem na Frýdlantsku. A tehdy se mi otevřela cesta k pedagogické činnosti a navíc v oboru zemědělství a ekologie, které mě v posledních letech nejvíce bavily a zajímaly,“ podotýká Kudrna.
Na Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant, jak se jeho domovská škola v roce 2008 už jmenovala, učil odborné předměty pěstování rostlin, biologii, ekologii nebo zemědělské stroje. To ale tomuhle činorodému člověku ani zdaleka nestačilo a začala obrovská jízda, díky které se škola neuvěřitelně rozvinula, zmodernizovala a zájem o studium je na ní více než dvojnásobný. „Tím, co je pro mě nejdůležitější, je spojit teorii a praxi tak, aby se děti učily nejen v lavicích, ale hlavně přímo venku. Na farmě, ve skleníku, na poli. Společně s nimi jsme vytvořili informační tabule, přírodní amfiteátr, venkovní učebnu, bylinkovou a horninovou expozici. Děti jsem vzal v rámci projektu Vysokoškolákem nanečisto na Českou zemědělskou univerzitu. Aby viděly, co je při dalším studiu čeká a že na něj mají. Že nemusejí skončit jen s maturitou, ale mohou se rozvíjet dál,“ vysvětluje. Významně se podílel na zřízení profesionální meteostanice na pozemcích školy i na vzniku bolidové stanice, která je zařazena do celé národní sítě. „Na co jsem z té doby, kdy jsem byl jen kantorem nejvíce hrdý, je založení naučné zemědělské stezky, kterou jsme vytvořili s kolegou Jaroslavem Palarcem. Dneska už téměř každý ve Frýdlantě ví, kde je, co na ní pěstujeme a že se tam konají akce pro veřejnost jako třeba Chmelobraní. Je otevřena dětem ze školek i škol a v určitých dnech i veřejnosti, aby se každý mohl podívat, jak se co pěstuje, jak co roste a jak se třeba sklízí. A samozřejmě našim studentům a žákům pro praktickou výuku,“ podotýká Kudrna.
Deset let po tom, co začal Miroslav Kudrna na své domovské střední škole učit, se rozhodl posunout se v životě zase o kousek dál. „Hodně jsem o tom přemýšlel a protože jsem měl v hlavě spoustu plánů, kam by se škola mohla posunout, rozhodl jsem se přihlásit do konkurzu na ředitele. S mottem: Na praxi si nehrajeme, praxi skutečně děláme. A uspěl jsem. Od té doby pracuju na rozvoji školy a také na její propagaci, která je dnes nedílnou součástí rozvoje, denně. A vyplácí se to,“ říká. Škola se pod jeho vedením opravdu neuvěřitelně rozvinula. Místo původních 360 dnes školu navštěvuje téměř osm stovek žáků a studentů. Dříve chod školy zajišťovalo 70 zaměstnanců, dnes je jich 122. O škole vědí lidé nejen ve Frýdlantě, ale i v celém kraji a také daleko za jeho hranicemi. Díky soutěžím, které mají někdy i mezinárodní přesah, znají jméno Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant opravdu daleko.
Škola důsledně dbá na to, aby praxe nebyla jen slovo. „Žáci a studenti oborů zemědělec – farmář nebo agropodnikání či veterinářství se starají o školní pozemky a o školní farmu, zahradníci pěstují rostliny či aranžují nejen pro školu, ale i pro veřejnost a zapojujeme je i do údržby a zkrášlení části města, technické obory se realizují v našem školním autoservisu, kde opravují nejen naši zemědělskou techniku a naše školní automobily, ale nechat si tu opravit auto mohou i lidé z veřejnosti. Prostě chceme děti učit přímo v praxi a školu co nejvíc otevřít veřejnosti,“ vysvětluje ředitel SŠHL Frýdlant.
Škola také pravidelně za své potravinářské výrobky získává tituly Regionální potravina Libereckého kraje, její školní prodejna v centru Frýdlantu je vyhlášená. Akce jako Gastroden, Svatohubertské slavnosti či Jizerský dřevorubec jsou mezi veřejností oblíbené. U toho všeho přitom ředitel je, u vzniku, přípravy, realizaci, přímo na akci. Školou žije a často se v jeho kanceláři svítí i o víkendu, během prázdnin nebo vánočních svátků.
V roce 2021 se mu za píli a vytrvalou hybnou sílu dostalo i celostátního ocenění Ředitel roku, v kategorii Nejlepší ředitel střední školy v ČR. V odůvodnění se psalo toto: „Na svou pozici nastoupil Ing. Miroslav Kudrna v době, kdy škola čelila několikaletému propadu počtu žáků a měla personální problémy. Po jeho dvouletém působení má škola o mnoho více žáků. Naprosto se také změnilo vnímání školy veřejností. Pje jasně cítit, jak je pro něho důležitý vzájemný respekt, úcta, ohleduplnost, tolerance, empatie a spolupráce.“ K poslednímu sám oceněný dost důrazně podotýká, že bez dalších členů týmu by to nešlo. Protože jeden člověk může být hybatelem událostí či motorem, ale sám toho nakonec nikdy tolik nezvládne. „Všem, kteří se mnou na rozvoji školy pracují, patří neskutečný dík. Ať už se jedná o učitele, další zaměstnance, skvělé žáky nebo třeba ty, kteří pomáhají s propagací školy,“ říká Kudrna.
Součástí práce ředitele je v případě rozvoje školy také příprava projektů. Tady se Miroslav Kudrna nebojí ničeho. „Měl jsem a mám se školou velké plánu, řadu z nich se mi už podařilo naplnit. Za posledních 6 let prošla škola modernizací za 120 milionů korun, za což musím poděkovat jejímu zřizovateli – Libereckému kraji. Vzniklo například Centrum odborného vzdělávání v areálu školy v Bělíkově ulici. Další velké projekty máme ještě před sebou a budou to projekty za více než 200 milionů korun. Čeká nás výstavba dílen v areálu Bělíkova, zázemí školní farmy nebo fotovoltaika či tepelná čerpadla a program Dešťovka na tělocvičně v areálu Zámecká,“ říká Miroslav Kudrna k investicím ve škole.
Vedle toho se škola rozvíjí i v oborech, které nabízí. „Od příštího školního roku nabízíme jako jediní v kraji Přírodovědné lyceum, o které bude asi obrovský zájem, alespoň pokud se dá soudit ze zájmu rodičů a dětí na prvních dnech otevřených dveřích,“ říká ředitel školy.
Středa, 4. září 2024, 18:31
Nový maturitní obor Přírodovědné lyceum chce už v příštím školním roce otevřít Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant. Do prvního ročníku přijme 30 žáků, kteří získají jak kvalitní všeobecné vzdělání, tak vzdělání zaměřené na odborné předměty...
„Jsem rád, že mohou dnes jako ředitel svojí střední škole vracet to, co do mě vložila. I když jsem si toho dřív příliš nevážil. Ale stejně jako jsem to později pochopil já, věřím, že to jednou pochopí i naši současní studenti. A třeba alespoň někteří za námi jednou přijdou a řeknou, že za vložené vědomosti a zkušenosti děkují,“ uzavírá Miroslav Kudrna.
Foto Archiv Miroslava Kudrny, Petr Bíma, Marek Sekáč
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
