Přes 50 tisíc kubíků vytěžené zeminy, kterou odvezlo na 6 tisíc nákladních aut, 9 a půl tisíce kubíků vylitého betonu a 1 800 tun betonářské výztuže. To jsou čísla spojená v letošním roce se stavbou Centra urgentní medicíny (CUM) a parkovacího domu v Krajské nemocnici Liberec (KNL). Na stavbě pracuje 170 lidí, kteří celkem odpracovali za rok 2024 na 333 200 člověkohodin. I přes některé komplikace se daří postupovat na stavbě CUM dle plánu, zdržení je oproti původnímu předpokladu zhruba 3 měsíce a způsobila ho havárie na kanalizaci v Kristiánově ulici, na kterou se mělo CUM připojit. Další několikaměsíční zdržení se pak ještě očekává a to kvůli projektu GreenNet, v rámci kterého teplárna mění topné médium v Liberci z páry na horkou vodu a nové energocentrum KNL se tomu musí ve svém projektu přizpůsobit.
Stavba Centra urgentní medicíny začala předáním staveniště v květnu 2023 nejdřív vyčištěním místa. V prostoru budoucího staveniště byla spousta inženýrských sítí, které bylo třeba přeložit do jiných pozic. Pak začaly současně hrubé terénní úpravy - vytěžení hornin a demolice některých objektů, zejména objektu V, který stál nad Kristiánovou ulicí v prostoru budoucího CUM. Poté začala stavba parkovacího domu a energocentra.
„Původní termín stavby byl plánován na 38 měsíců, vlivem některých nepředpokládaných skutečností aktuálně evidujeme posunutí termínu o 108 dní. A další, které bude v řádu měsíců, je generováno úpravou projektu energocentra tak, aby se přizpůsobilo liberecké akci GreenNet,“ říká zástupce KNL jako investora stavby a hlavní inženýr stavby Petr Šmakal.
Zpoždění 108 dní nabrala podle něj stavba poté, co se zjistilo, že kanalizační řad v Kristiánově ulici, do kterého se měl nově vznikající areál napojovat, je v havarijním stavu. „To napojení tudíž nešlo realizovat. Severočeské vodovody a kanalizace musely nejdříve provést opravu . Ale postavily se k tomu vstřícně, neotálely a pustily se do ní vlastně neprodleně. Díky tomu není zpoždění větší,“ podotýká Šmakal.
Další zpoždění se očekává v souvislosti s projektem GreenNet, kdy se mění topné médium pro většinu libereckých objektů z páry na horkou vodu. „To pro nás znamenalo přeprojektovat nové energocentrum tak, aby to bylo kompatibilní. V tuto chvíli nejsme zatím schopni říct, jak velké zdržení dokončení stavby to přinese, ale odhad je několik dalších měsíců,“ vysvětluje mluvčí KNL Václav Řičář. Dle hlavního inženýra bude zdržení způsobeno především tím, že se kvůli změně projektu pozdrželo objednání některých technologií a dochází k posunutí dodacích lhůt.
Stavbu Centra urgentní medicíny zahájili dělníci zakládáním železobetonového skeletu, který je komplikovaný řadou výtahových šachet. Už v příštím roce začne růst do výšky. „V současné době můžeme pracovat na větší polovině plochy, kde bude v budoucnu CUM stát. Na zbytku totiž zatím stojí staré energocentrum, které zajišťuje chod nemocnice. Už na začátku příští topné sezóny se ale vše přepojí na nové energocentrum, poté budeme moci starou kotelnu zbourat a začít pracovat na celém objektu CUM naplno. Počítám, že to bude ve druhé polovině příštího roku,“ uvádí za společnost Syner, která Centrum urgentní medicíny staví, stavbyvedoucí Ondřej Jandejsek.
Nové CUM bude mít celkem 6 pater. Vzhledem ke svažitému terénu Husovy ulice bude 1,5 patra pod zemí a 3,5 patra nad zemí. „Hotové by mělo být stavebně na přelomu let 2026 a 2027, poté do něj začneme stěhovat technologie. Aby na sebe vše plynule navazovalo, začneme už v relativně blízkém termínu soutěžit medicínské technologie tak, aby prodleva mezi dokončením stavby a skutečným zprovozněním, kdy budova začne sloužit pacientům, bylo co nejmenší,“ dodává mluvčí KNL Václav Řičář.
Zatímco stavba Centra urgentní medicíny je zatím stále v počátcích, parkovací dům podél Jablonecké ulice rostl letos doslova před očima. „Začne sloužit dřív, než Centrum urgentní medicíny. Reálný termín, kdy by mohl být v provozu, je začátek druhého pololetí 2025. Do té doby je potřeba dokončit nové energocentrum a v parkovacím domě práce, které jsou závislé na klimatických podmínkách. Jsou to především stěrky podlah, které se za těchto teplot nedají dělat, takže se budou dělat až na jaře,“ vysvětluje hlavní inženýr stavby Petr Šmakal. Vjezd i výjezd z nového parkovacího domu bude na Jabloneckou ulici. „V pozici mezi stávajícím objektem následné péče a parkovacím domem. Tudy se bude vjíždět i vyjíždět. Otázkou, kterou se velmi intenzivně zabýváme ale je, jak to v příštím roce dopadne s velkou rekonstrukcí Jablonecké ulice, která je v plánu. Jestli vjezd do parkovacího domu nebude kolizní,“ dodává Šmakal.
Parkovací dům bude mít kapacitu 329 aut a 9 motorek, podstatná část míst bude určena veřejnosti a pacientům. Počítá se také s omezeným množstvím nabíjecích stání pro elektromobily. „Ale především pro pacienty, kteří si budou chtít krátkodobě nabít svůj elektrovůz a odjet. Nebude to koncipované jako veřejné nabíjecí místo. Nechceme, aby kdokoli nabíjející blokoval pacientům místo,“ upřesnil Šmakal.
Celkem má nové Centrum urgentní medicíny včetně parkovacího domu přijít na 3,2 miliardy korun bez DPH. „Víme, že dojde ke korekcím v řádech jednotek nebo nízkých desítek milionů, bohužel směrem nahoru. I třeba kvůli tomu, že měníme technologii energocentra, aby byla na horkou vodu,“ uzavírá mluvčí KNL.
Foto Martina Petrášková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
