Aktuálně

Ještěd bude nově patřit Libereckému kraji. Zastupitelé na jeho odkup kývli více...

Kdo bude sportovcem Liberecka? Anketu Drbny ovládl plavec Adam Kolín více...

Soud v Jablonci osvobodil tři dozorce z Rýnovic obviněné z napadení vězně více...

Svědci srážky na sjezdovce v Harrachově chybí. Ozvěte se, prosí dcera mrtvé lyžařky více...

Auto na přechodu ve Cvikově srazilo desetiletou dívku. Hledají se svědci více...

Policie chystá na duben další Speed Marathon. Navrhněte, kde má hlídat rychlost více...

V kampusu liberecké univerzity vyroste naprostý unikát - originální apidomek

Autoři | Foto Technická univerzita v Liberci/Adam Pluhař

Nejen vysvětlení, ale i konkrétní a naprosto originální podoby se díky Technické univerzitě v Liberci (TUL) dočká veřejnosti dosud téměř neznámý pojem apidomek, který je možné přeložit jako včelí domek. Jde o drobnou stavbu, ve které jednak žijí včely, ale má sloužit i ke zklidnění, léčbě a rehabilitaci lidí pomocí včel a včelích produktů. Jedna vyroste díky doktorandu fakulty umění a architektury TUL Eduardu Seibertovi v létě v kampusu liberecké univerzity. Na jejím originálním vzezření pracoval přes rok a umístí do ní včely, které dnes chová přímo v areálu univerzity.

Mnozí ze studentů, pedagogů, vědců či návštěvníků Technické univerzity v Liberci jistě ani netuší, že včely, které v okolí kampusu bzučí kolem nich, vylétají z úlu na zelené střeše budovy G nebo z atria fakulty strojní. Chová je tam právě doktorand fakulty umění a architektury Eduard Seibert, který rok testoval nejvhodnější stanoviště pro své úly. Tím se ukázalo být závětří atria a právě tam chce proto umístit atypický apidomek pro včelí terapii.

Apidomek (z latinského apis – včela) je drobná stavba, které slouží k léčbě a rehabilitaci pomocí včel a včelích produktů. Během prázdnin mají díky návrhu Eduarda Seiberta, na kterém pracoval přes rok, vyrůst hned dva. Jeden z nich přímo v kampusu univerzity. „Apidomek člověku umožňuje relaxovat v přítmí útulného prostoru prosyceného vůní propolisu a dalších včelích produktů, které pomáhají v léčbě respiračních nemocí. Člověk uvnitř odpočívá přímo na včelích úlech a kromě všudypřítomné vůně vnímá i teplo a zvuky úlu. Zklidňuje se tak i psychika,“ popisuje Seibert, který ve své dizertační práci poukazuje na dramaticky ohrožené včely, které jsou pro ekosystém nenahraditelné, a zároveň nabízí díky apidomkům nový pohled na jejich chov.

Apidomek je jedinečným typem stavby, který zatím nemá v českém ani světovém prostředí ustálenou kvalitní podobu. Svým pojetím se jim blíží jen tiny houses. „V našem případě bude objekt kombinací praktických experimentů a architektonického unikátu. Právě architektonická podoba bude zcela netypická pro tento typ staveb a pracuji na ní přes rok. Chci v podstatě ukázat, že se i tyto stavby dají budovat zajímavě a s uměleckým citem,“ říká. Přál by si, aby se u nás kultura kvalitně navrhovaných apidomků rozšiřovala a zároveň, aby tyto stavby pomáhaly včelařům a stále ohroženějším včelám. „Mé vzorové apidomky budou sloužit jako inspirace pro včelaře, že se mohou vydat i tímto směrem. A také bych byl rád, aby v krajině nebo v zahradách vznikala nová architektonicko-umělecká hodnota a ne něco, co se dá zaměnit s chatkou na nářadí nebo autobusovou zastávkou.“

Včely chová přímo v areálu univerzity

Včelařit začal Eduard Seibert před třemi lety z ryze praktických důvodů, aby si mohl sám řídit svůj projekt včelích svítidel Beehive. Před pěti lety s nimi vyhrál univerzitní start-upovou soutěž. Poté začal včely chovat i přímo v srdci univerzitního kampusu, což pro něj bylo symbolickým i praktickým krokem. „Z pohledu mého studia dává smysl, aby výzkum probíhal na půdě školy a pro univerzitu je to zajímavá environmentální aktivita, která umožňuje vytvořit řadu navazujících událostí. Je to tedy můj oblíbený symbiotický vztah,“ míní vědec a architekt, pro nějž se včelaření stalo vášní a důležitou součástí života.

Nyní je před ním nový výzkumný úkol, v němž budou včely znovu v hlavní roli – stavba jím navržených apidomků. Chce včelařům přinést nové alternativy ve využívání včel a tím pomoci k dalšímu rozšiřování tohoto užitečného hmyzu. V důsledku proměny krajiny a změny klimatu totiž čelí stále těžším výzvám a klasické včelaření zaměřené na produkci medu se přestává vyplácet. „Včelaři jsou závislí na produkci medu nebo si to myslí, ta je přitom na větší náchylnost včel k nemocem stále obtížnější a finančně náročnější. Zdravotní stav včelstev se zhoršuje a současný stav toho, jak včelaření funguje, není udržitelný. Chci včelařům ukázat jiné existující alternativy. Včela toho dokáže mnohem víc a zajímavějších věcí, než jen vyrábět z nektaru med,“ uzavírá Seibert.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky včela, včelaření, výzkum, apidomek, architektura, věda, hmyz, příroda

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.