Sobota 20. 12. 2025 | Svátek má Dagmar
Dnes, 14:50
Osmdesát let po skončení druhé světové války a jednapadesát let od smrti romského partyzána Josefa Serinky budí jeho jméno a historie části Liberce v Kunratické ulici, kde byl za války liberecký koncentrační tábor a v něm internovaní Romové a Sintové, silné emoce. Na místě vznikl památník dětským obětem, který byl letos na jaře poškozen, později přibyla i lavička se jménem Josefa Serinky a s pamětní deskou. Na té se vandalové podepsali už dvakrát. A vůbec největší emoce pak vzbudil záměr přejmenovat část ulice právě po romském partyzánovi. Ten zastupitelstvo Liberce dvakrát neschválilo a náměstek primátora Ivan Langr se teď rozhodl umístit do ulice cedulku Serinkova takzvaně „na pankáče“.
Klidné místo v Kunratické ulici v Liberci, naproti garážím pod sídlištěm Králův Háj, má za sebou temnou minulost a negací je zatíženo i dnes. Město na něm totiž nechalo za druhé světové války postavit koncentrační tábor. „Jednalo se o velký dřevěný barák s cihelnou podezdívkou, který obývalo přes 130 osob,“ uvedl už dříve pro server Romea.cz Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci. V letech 1941 až 1943 bylo v tomto koncentračním táboře internováno přes 130 Romů a Sintů, mezi nimi i děti. A právě ty připomíná pomník, který v zatáčce Kunratické ulice v březnu roku 2024 vznikl.
“Je věnován dětem, které nepoznaly svět. Toto heslo nám přišlo nejlepší z toho důvodu, že ty děti se narodily v lágru a v jiném lágru v Osvětimi byly zavražděny, takže nepoznaly a ani neměly šanci poznat vůbec nic jiného,” uvedl Rous, který se na vzniku památníku podílel.
O existenci romského tábora za války u Kunratické ulice se podle něj dnes už neví. Míní, že částečně za to může i to, že od roku 1943 fungoval tento tábor jako zajatecký pro Francouze, na což si někteří pamětníci vzpomínají. „Paměť, která se většinou vztahuje ke konci války, se týká právě Francouzů," dodal. Různých internačních táborů bylo po Liberci za druhé světové války 108.
Vybudování žulového pomníku stálo zhruba 100 tisíc korun a zaplatil ho Liberecký kraj. Pomník je z liberecké žuly, šestitunového kamene, který má na výšku skoro tři metry. Jména dětí jsou vsazena do bronzové desky.
Pomník zůstal nepoškozen zhruba rok, letos v dubnu se ale policie začala zabývat tím, že pamětní desku se jmény dětí někdo poškodil. Podle Ivana Rouse mohl rýhy někdo způsobit sekyrou.
Neděle, 6. dubna 2025, 11:50
V Liberci někdo poničil pomník nazvaný Dětem, které nepoznaly svět. Jsou na něm jména 11 dětí, které za druhé světové války žily jen v nacistických lágrech. Narodily se v libereckém koncentračním táboře, kde byli internováni Romové a Sintové, a...
Letos pak k pomníku přibyly iniciativou Asociace romských představitelů Libereckého kraje i dvě lavičky, přičemž na jedné je pamětní deska věnovaná válečnému odbojáři romského původu Josefu Serinkovi. Stojí na ní text: „Na památku všech hrdinů a Josefa Serinka, 25. 2. 1900 – 14. 6. 1974, partyzán zvaný Černý. Vzpomínáme“.
I tuto pamětní desku už stihl někdo poškodit. V říjnu se na ní objevilo mechanické poškození delším ostrým předmětem, způsobené zřejmě údery mířenými přímo na jméno na cedulce. Nově je na cedulce slovo partyzán přeškrtnuto lihovým fixem a přepsáno na cikán. Otázkou zůstává, zda jde o pouhý vandalismus na odlehlém místě, či rasově motivované činy.
Josef Serinek je přitom výraznou osobností odboje druhé světové války. Poté, co přišel v koncentračním táboře o ženu a pět dětí, začal se na něm velmi aktivně podílet.
Připomenout v Liberci místo zatížené temnou minulostí koncentračního tábora chtěl prostřednictvím jména romského odbojáře i liberecký náměstek primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj). Přejmenováním části ulice by město podle něj vyjádřilo lidem, kteří v táboře byli vězněni a posléze putovali do dalších koncentračních táborů a na smrt, úctu.
Přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odbojáři, vyznamenaném in memoriam prezidentskou Medailí za hrdinství, předložil Langr zastupitelstvu poprvé koncem května. „Záměr bohužel neprošel o tři hlasy. Velmi mě to mrzí, protože jsme jako město opět ukázali, jak nám na romské komunitě nezáleží. Navíc proto, že to byl její vlastní nápad, aby se tím ideově ucelilo území, které má silnou linku k romskému holokaustu kvůli existenci nacistického lágru v letech 1941 – 1943 v oblasti kamenolomu. A ten lágr, jehož pomyslné koleje nakonec vedly do Auschwitz, provozovalo také město,“ řekl po hlasování Ivan Langr.
Pátek, 30. května 2025, 16:50
Zastupitelstvo Liberce ve čtvrtek odmítlo návrh náměstka primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivana Langra (Starostové pro Liberecký kraj) na přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odbojáři romského původu Josefu...
Část opozice navrhovala podle něj jiné řešení, pojmenovat po Josefu Serinkovi někdy v budoucnu novou ulici v připravované zástavbě Nová Kunratická. „S tím se ale nemohu ztotožnit. Jednak to místo nebude mít žádnou historickou autenticitu, jednak je to něco jako papalášská forma vzkazu Romům – my vám tu ulici tedy dáme, ale tam, kde chceme my. Takhle to nemůže fungovat,“ podotkl Langr.
Myšlenky na přejmenování dolní části Kunratické ulice se Langr kvůli historickým souvislostem i vyjádření úcty Romům ale vzdát nechtěl a záměr předložil na zastupitelstvu ještě jednou, v září. Ani napodruhé ale schválen nebyl. „Ta iniciativa přejmenování vzešla od Asociace romských představitelů Libereckého kraje, konkrétně od Jana Cverčka. Jediné úskalí byl Ligranit, který v tom úseku ulice má sídlo. Takže jsme s ním jednali loni i letos a z jejich strany přišel požadavek na odstupné cca 600 tisíc korun, čemuž jsem rozuměl, protože změna adresy by je zkrátka něco stála. Někteří zastupitelé ten požadavek ale vzali jako záminku, proč pro Serinkovu ulici nehlasovat. Nicméně faktem je, že důvod odmítnutí byl daleko hlubší, v mnoha případech poznamenaný programovou netolerancí k romské menšině, což bylo pozorovatelné při samotném jednání v radě i zastupitelstvu,“ uvedl pro Libereckou Drbnu Langr.
Znovu už se o přejmenování ulice snažit nebude. „Myslím, že dvě ostudy, tedy nepovedená hlasování, už stačily,“ podotkl. K situaci se nicméně postavil po svém.
Ve čtvrtek 18. prosince na jednu z lamp naproti pomníku romským dětským obětem cedulku s názvem ulice Serinkova sám namontoval. Na svém Facebookovém profilu to komentoval krátce: „Serinkova unofficial. Zase jeden splacený dluh. Teď už jde jen o to, jak dlouho tam vydrží.“
Pro Drbnu splacený dluh vysvětlil následovně: „Romská komunita nás už loni požádala o skutečně drobnou laskavost – přejmenování ulice, kde ani nikdo nebydlí. Mělo jít o symbolický akt s ohledem na lokalitu zatíženou holokaustem, vraždami romských dětí a žen. A město nebylo schopno ani při opakovaném hlasování v zastupitelstvu vyhovět. Jen připomínám, že ten koncentrák za války provozovalo samo město, naši předchůdci, a té kontinuity se nelze zbavit ani po 80 letech. A současné město, my sami, jsme ani nebyli schopni umístit tam pamětní kámen či pomník, to celé tam nakonec vzniklo bez našeho přičinění. Proto mluvím o určitém dluhu, osobně ho cítím velmi silně.“
Náležitostmi, které by takové označení ulice mělo splňovat a na které ho v diskusi pod příspěvkem lidé upozorňují, se nezabýval. „Ten neoficiální symbolický akt měl pro mě vyšší váhu. To zklamání z postoje zastupitelstva bylo pro mě tak velké, že jsem volil tu punkovou variantu, která nepochybně nebude mít dlouhého trvání. Očekávám, že tu ceduli dřív či později někdo strhne. Stejně jako před časem kdosi poškodil samotný pomník. Je to z mé strany něco jako další test tolerance a zároveň zpráva, že nejsme na městě všichni stejní,“ uzavřel Ivan Langr.Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
