Podivuhodný svět kuriozit se dlouhá léta skrýval v horské chalupě Gustava Ginzela v Jizerských horách. Hnojový dům, jak se chalupě říkalo, ale před 20 lety, 24. srpna 1995, zachvátil ničivý požár. Místo, které ročně navštívily tisícovky turistů, prakticky lehlo popelem v době, kdy známý cestovatel a pábitel Ginzel pobýval v Austrálii.
Od nedopalku cigarety prý chalupa na Jizerce chytla právě v době, kdy Gustav Ginzel sbíral písek u slavného monolitu Uluru, který podle pověstí přináší smůlu.
O Hnojovém domě a jeho majiteli se zvláštní životní filosofií byla napsána celá řada článků, natočeno o něm bylo několik dokumentárních filmů.
Dům, jinak typická horská chalupa, dostal skutečně název podle hnoje. Postaven byl na přelomu 17. a 18. století, nejprve sloužil jako běžné obydlí. Po kolektivizaci v něm zemědělci ustájili krávy. Dobytek prý žil v prvním patře a nakonec svými výkaly tak zaneřádil celý dům, že vrstva hnoje dosahovala až k oknům. Ginzel chalupu, prosáklou trusem tak, až málem spadla, koupil v roce 1964 za 345 Kčs. Vyčistil ji pradávnou Heráklovou metodou: skrz stavení prohnal dva horské potůčky.
Místo hnoje pak začala dům plnit sbírka exponátů a kuriozit, kterou Ginzel plnil z části sám a z části mu pomáhali přátelé. Hnojový dům také dlouhá léta sloužil jako jakési alternativní informační centrum, muzeum Jizerských hor a nouzová ubytovna, kde se scházeli mladí turisté a příznivci alternativních stylů života především z východního Německa.
Po požáru Ginzel nejprve bydlel v provizorně zastřešené kamenné stáji, která odolala ohni, a později díky pomoci dobrovolníků Hnojový dům obnovil a dokonce v něm znovu vybudoval své muzeum. Po roce 2000 se ale kvůli horšícímu se zdraví odstěhoval do Německa a sláva domu začala upadat. Po Ginzelově smrti v listopadu 2008 je přístupný už jen vzácně.
S využitím: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
